Plat vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku je v průměru o 30 procent vyšší než průměrný plat středoškoláků, kteří mají maturitu. Ztrátu výdělku za dobu studia vysokoškoláci dotáhnou do 11 let. Vyplývá to z analýzy mzdových údajů 250 tisíc lidí z průzkumu platů Merces.cz.
Vysokoškolský titul znamená dokonce o 41 procent více peněz, než kolik si vydělají středoškoláci bez maturity. Zatímco vysokoškolský průměr vychází na téměř 29 900 Kč, středoškoláci s maturitou mají na své výplatní pásce v průměru 20 900 Kč a středoškoláci bez maturity 17 500 Kč, uvedl projektový manažer společnosti Profesia Miroslav Dravecký.
ČTĚTE TAKÉ: Na VŠ se dostanou téměř tři čtvrtiny přihlášených
Vysokoškoláci přicházejí na trh práce až po pěti letech studia. V té době si středoškoláci už vydělávají a celkem si připíšou více než jeden milion korun. "Od té doby začínají tento rozdíl vysokoškoláci dohánět. Zatímco pětadvacetiletí vysokoškoláci mají v průměru jen o asi tisíc korun více, například u třicetiletých je rozdíl mezi příjmy obou skupin už přes 9000 korun měsíčně, o pět let později dokonce více než 15 500 Kč," upozornil Dravecký.
ČTĚTE TAKÉ: Další vysoká škola rozdávala rychlé tituly
Za předpokladu, že náklady na život jsou pro vysokoškoláka a středoškoláka stejné, a totéž platí i pro rychlost růstu či poklesu jejich mzdy, po deseti letech a 11 měsících (asi ve 34 letech) se celoživotní příjmy vysokoškoláků a středoškoláků vyrovnají. Rozdíl výplat za každý další měsíc představuje "čistý zisk" za čas investovaný do vzdělání. "V případě zpoplatněného vysokoškolského studia, řekněme 20 tisíci korunami na rok studia, by se doba, za kterou se příjmy vyrovnají, prodloužila jen o necelý rok na 11 let a šest měsíců," dodal Dravecký.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková
