Za elektřinu platíme osmkrát víc. Zelený proud za to nemůže

Obnovitelné zdroje energie nemají tak velký vliv na výrazné zdražení elektřiny od počátku 90. let, jak se mnohdy uvádí. Vyplývá to z právě zveřejněné analýzy vývoje cen a příčin zdražování elektrické energie v letech 1991 až 2014, která vznikla na zakázku ekologického Hnutí Duha.

Zatímco na počátku devadesátých let stála kilowatthodina nejběžnějšího tarifu šedesát haléřů, teď je to pět korun. Podle analýzy "Proč je elektřina osmkrát dražší" se na zvýšení cen v poslední době podepsala i finanční podpora solárním elektrárnám a dalším obnovitelným zdrojům, ovšem její vliv není tak výrazný, jak by se z vyjádření politiků a státních úředníků mohlo zdát.

Autor studie, energetický expert Bronislav Bechník, vypočítal podíl obnovitelných zdrojů na zvýšení ceny na přibližně 10 procent. Pokud by se započítaly i miliardy přímo ze státního rozpočtu na zelený proud, bylo by to o několik procent víc.

"Svádět růst elektřiny hlavně na podporu obnovitelných zdrojů je stejně chybné jako obvyklé. Studie Bronislava Bechníka přehledně ukazuje, že k hlavním skokům v cenách elektřiny došlo dávno předtím, než se do nich začaly podpory obnovitelných zdrojů promítat," řekl Karel Polanecký z Hnutí Duha.

Podle Bechníka rostly ceny elektřiny nejrychleji v devadesátých letech. Vzhledem k tomu, že v té době se stejně rychle zvyšovaly i mzdy, mohl si Čech za průměrnou mzdu koupit v roce 1998 stejné množství elektřiny jako v roce 1991.

"Pak následovalo několik let, kdy ceny elektřiny rostly mnohem rychleji než mzdy nebo ceny ostatního zboží. V poměru k výši mezd je dnes elektřina o něco levnější než v roce 2002, kdy byla vůbec nejdražší," poznamenal Bechník.

Na ceně proudu pro domácnosti se podepsala změna DPH nebo zdražování takzvané silové elektřiny na burzách a v posledních letech také provozní podpora obnovitelných zdrojů energie. V letech 1996 až 2001 rostly ceny elektřiny kvůli deregulaci v průměru o 16 až 17 procent. Ještě mezi lety 2006 až 2009 dosahoval podle analýzy průměrný meziroční růst osmi procent, a to hlavně kvůli zdražování energetických komodit před finanční krizí.

Cena silové elektřiny přitom v posledních letech klesá, což někteří experti dávají do souvislosti mimo jiné s rozvojem fotovoltaických či větrných elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Bronislav Bechník uvedl, že podle některých německých studií by bez obnovitelných zdrojů byla nyní cena elektřiny tak vysoká, že by se ekonomicky vyplatilo postavit další bloky v Temelíně.

Bechníkova analýza rovněž rozebírá cenu elektřiny podle toho, kdo je příjemcem platby. Největší podíl míří k distribučním společnostem, následují výrobci proudu a pak díky DPH státní rozpočet.