Stíny Motoinvestu
Začal soud kvůli rekordnímu tunelu CS fondů

Městský soud v Praze se dnes začal zabývat žalobou proti jednateli firmy Crassus Petru Müllerovi a vedoucímu samostatného oddělení Finančního analytického útvaru ministerstva financí Jiřímu Kudlíkovi. Státní zástupce je viní z účasti na podvodu za nejméně 1,23 miliardy korun.

Žalobce oba obviňuje z toho, že přispěli k vytunelování CS fondů v roce 1997. Müller byl jednatelem makléřské firmy Crassus, která zprostředkovala prodej investiční společnosti C. S. Fond pro Josefa Matoulka z firmy Umana. Právě Matoulek je jedním z odsouzených za tunel tří fondů ve správě C. S. Fond.

Podle Müllera, který dnes prodává hypotéky a pojistky, měla celá záležitost dvě roviny. V jedné z nich došlo ke změně majetkových poměrů v C. S. Fond a ve druhé ve změně portfolia.

V době kuponové privatizace totiž vznikly v rámci pod investiční firmou C. S. Fond tři podílové fondy, které za kuponové knížky lidí získaly akcie lukrativních státních podniků za asi 1,5 miliardy korun.

Akcie této investiční společnosti C. S. Fond koupil Motoinvest, a tak ji fakticky ovládl. V roce 1996 uzavřel Motoinvest s investiční společností C. S. Fond kupní smlouvy na akcie z portfolia tří fondů, které byly podmíněny opční doložkou. Motoinvest tak měl právo v budoucnu akcie koupit. V březnu 1997 pak Motoinvest opci využil, oznámil, že má o cenné papíry zájem a vyplatil za ně peníze.

Na roli Motoinvestu a zda obžalovaní znají představitele této neblaze proslulé investiční skupiny Pavla Tykače se dnes ptal rovněž soudce Kamil Kydalka. Kromě Tykače byl vedoucím činitelem Jan Dienstl.

Depozitářem účtů s penězi byla Plzeňská banka, kterou od roku 1994 majetkově ovládal Motoinvest. Za situace, kdy bylo na účtech půldruhé miliardy korun, vstoupil na scénu odsouzený Josef Matoulek a spol. a správcovskou firmu podvodně ovládli.

Za peníze se nakoupily bezcenné akcie podniku Drůbež Příšovice od nizozemské firmy. Peníze z majetku českých podílníků nakonec odešly na stovku účtů do zahraničí, zejména do daňových rájů a společností, které jsou známy tím, že nelze zjistit jejich vlastnickou strukturu.

Oběma obviněným hrozí až deset let vězení. Soudy v minulosti v kauze CS fondů pravomocně uložily čtyři nepodmíněné tresty vězení - ve výši osm, pět a dvakrát čtyři roky.