Ke konci minulého roku stoupl zahraniční dluh České republiky na 1,217 bilionu korun, což činí 38 procent hrubého domácího produktu. Česká národní banka oznámila, že meziročně se dluh zvýšil na 74,8 miliardy Kč.
Ve čtvrtém čtvrtletí byly přímé investice a zahraniční portfoliové, které putovaly do České republiky, vyšší než tuzemské investice v zahraničí, a to o 92,6 miliardy korun. O 198,8 miliardy korun se zvýšilo pasivní saldo investiční pozice ČR vůči zahraničí na 1,034 bilionu korun. Poměr schodku investiční pozice k hrubému domácímu produktu stoupl na 32 procent.
Aleš Michl, analytik Reiffesenbank, řekl: "Celkový dluh ČR 1,2 bilionu Kč znamená 38 procent HDP, což je zhruba polovina obvyklé výše v eurozóně." Podle něj je rychlost zadlužování velkým problémem Česka. "Zatímco ale firmy z půjčených peněz v zahraničí financují nové akvizice s cílem zvýšit zisk a cenu akcií, o efektivnosti vládních výdajů mám velké pochyby," podotkl.
Zahraniční dluh byl patrný zejména ve čtvrtém čtvrtletí v růstu zadluženosti vládního podnikového sektoru. V důsledku zahraniční poptávky po dluhopisech tuzemských podniků rostly zahraniční závazky podnikového sektoru, který se na celkové výši zadlužení ČR podílel 57 procenty.
V rámci vládního sektoru pokračovalo čerpání úvěru od Evropské investiční banky na výstavbu dopravní infrastruktury a čerpání úvěrů na financování projektů na regionální úrovni. Zastoupení vládního sektoru na zahraničním dluhu činí 20 procent.
Čerpání finančních a účelových úvěrů převažovalo v bankovním sektoru. Na zahraničním dluhu se 23 procenty podílely závazky obchodních bank a ČNB.
Rozsah zahraničního zadlužení veřejného sektoru, které zahrnuje závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok, se v nominálním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí téměř nezměnil. Jeho podíl se při celkovém nárůstu dlouhodobé zadluženosti snížil na 38 procent.
Foto: archiv Týdne
