Umělý sníh
Zájem areálů o sněžná děla roste, investice jdou do stamilionů

Po několika na sníh velmi chudých zimách lyžařské areály v posledních letech výrazně urychlily budování systémů na výrobu umělého sněhu. Roční investice do zasněžování se podle ředitele Asociace horských středisek ČR Libora Knota nyní mohou pohybovat na úrovni 200 až 300 milionů korun. Hrozící nedostatek vody v nynějších sušších letech pak provozovatele areálů zřejmě donutí i k finančně náročným investicím do akumulačních nádrží.

"Výrazný nárůst investic do výroby sněhu je patrný od mimořádně špatné zimy 2013/2014. Skiareály přehodnotily investiční strategie a pořizují výkonnější zasněžovací systémy," řekl Knot. Zatímco v minulosti se sněžná děla podle něj převážně používala na dosněžení sjezdovek, dnes jsou systémy zajišťující rychlé zasněžení sjezdovek základní podmínkou pro úspěšnou sezonu na horách.

Vybudování umělého zasněžování se již stalo automatickou podmínkou investic do nových lanovek. "Není možné postavit lanovku a čekat, že na sjezdovku u ní napadne přírodní sníh," uvedl ředitel krkonošského SkiResortu Černá hora - Pec Petr Hynek. Dodal, že banky by ani na vybudování lanovky bez umělého zasněžování sjezdovky neposkytly úvěr.

Velmi důležitá je podle Hynka i dostatečná kapacita celého systému, aby co nejrychleji zvládl zasněžit všechny páteřní sjezdovky v areálu. "Znamená to mít dostatek vody, dostatek koncových děl, aby se neztrácel čas jejich přemísťováním," řekl s tím, že počasí se obvykle vyvíjí v sinusoidách a je třeba využít každé chvíle s teplotami pod bodem mrazu k zasněžování.

Rostoucí odbyt zasněžovacích systémů v Česku potvrzuje Jiří Krtička ze společnosti TechnoAlpin, která je evropským lídrem ve výrobě a instalaci sněžných děl a zasněžovacích systémů. "Na sníh chudé zimy jasně ukázaly, že bez dostatečně výkonného zasněžování to nepůjde," řekl Krtička. Dodal, že i kdyby přírodní sníh padal jako dřív, stejně by to bylo málo. "Sjezdovky jsou dnes daleko více zatížené, sníh musí vydržet strojovou úpravu, večerní lyžování," řekl.

TechnoAlpin je i největším dodavatelem zasněžovacích systémů v Česku, mezi jeho klienty například patří hlavní krkonošská střediska Janské Lázně, Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn, dále Říčky a Deštné v Orlických horách, Dolní Morava či Kohůtka v Javorníkách. V Česku sněžná děla nikdo nevyrábí.

Kvalitní výkonné sněžné dělo přijde na přibližně jeden milion korun. Daleko větší sumy však stojí vybudování infrastruktury, tedy rozvodů vody, čerpací a kompresorové stanice, trafostanic, chladicích věží, ovládání systému. "Osazení sněžného děla je pak třešničkou na dortu," uvedl Krtička.

Současným trendem je podle něj instalace sněžných děl či sněžných tyčí, které dokážou vyrábět sníh i při hraničních podmínkách při teplotách těsně pod nulou. Nejvýkonnější děla dokážou při plném výkonu za hodinu vyrobit až 100 metrů krychlových sněhu. Spotřebují na to asi 40 metrů krychlových vody. Tyče jsou levnější, ale mají nižší výkon. Zasněžovací systémy potřebují i silný příkon elektřiny, například desítka nejvýkonnějších děl spotřebuje za 24 hodin při plném výkonu kolem šesti megawattů elektřiny, což zhruba odpovídá roční spotřebě domácnosti v rodinném domku.

Umělé zasněžování výrazně zlepšuje podmínky pro lyžování, podle studií některých ekologů ale prý také škodí přírodě. Provozovatelé středisek si to ale nemyslí. "Nezaznamenali jsme, že by došlo k nějakému poškození přírody. Vodu sice bereme, ale zase ji postupně do krajiny vracíme," řekl nedávno náčelník lanovky v Harrachově Milan Goč.