Tuzemské družstevní záložny vytvořily v prvním pololetí čistý zisk 18,9 milionu korun, ve stejném období přitom byly ve ztrátě 19,6 milionu korun. Vyplývá to ze statistiky České národní banky. Počet členů deseti kampeliček letos klesl o 20 tisíc na 31 711. Pokles souvisí s přeměnou záložny Creditas na banku od ledna 2017.
Celková bilanční suma záložen v pololetí meziročně klesla o 10,7 miliardy na 22,5 miliardy korun. V objemu vkladů tak kampeličky daleko zaostávají za ostatními finančními sektory. Například v podílových fondech měli Češi na konci června uloženo 453 miliard korun, v penzijních fondech skoro 400 miliard korun a v bankách více než 1,5 bilionu korun.
Úrokové výnosy záložen stouply o 434 milionů na 836 milionů korun. Výnosy z poplatků a provizí se zvýšily o 24,3 milionu na 67,8 milionu korun.
"Pololetní výsledek družstevních záložen je jistě příznivější než loni, avšak opět jde relativně malou sumu, z perspektivy bank o 'černou nulu'. Svědčí o tom, že družstevní záložny stále představují poměrně nevýznamnou část trhu," řekl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Většina záložen si myslí na bankovní licenci, minimum z nich na ní ale reálně dosáhne, doplnil analytik společnosti Chytrý Honza František Bostl.
Sektor družstevních záložen se po problémech koncem 90. let minulého století transformoval a vklady klientů kampeliček víceméně rostou od roku 2002. Koncem 90. let se z kampeliček ztratilo osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů. V roce 2013 zkrachovalo Metropolitní spořitelní družstvo, o rok později pak záložna WPB Capital. Fond pojištění vkladů vyplatil v roce 2014 tisícům jejich klientů přes 14 miliard korun.
Družstevní záložny musí dodržovat stejně jako banky regulatorní limity a pravidla obezřetného podnikání. Všechny vklady fyzických osob v záložnách jsou stoprocentně pojištěny do 100 tisíc eur (2,7 milionu korun). V případě, že by finanční instituce nemohla splnit své závazky, vyplácí vklady Garanční systém finančního trhu (dříve Fond pojištění vkladů).
