Centrální banka pod vedením guvernéra Miroslava Singera utratila v boji za slabou korunu už 214 miliard korun. Češi si kvůli tomu připlácejí rok a půl za dražší nákupy. A budou dále. Přinášíme výsledky exkluzivního průzkumu.
Česká národní banka bude i nadále držet kurz koruny kolem hladiny 27 korun za euro, a to minimálně do druhé poloviny příštího roku, prohlásil ve čtvrtek 6. srpna guvernér Miroslav Singer. Na jeho vyjádření s napětím čekali investoři a ekonomové poté, co ČNB nedávno poprvé od listopadu 2013 aktivně intervenovala. Prodávala koruny a nakupovala eura, protože domácí měna posilovala a hrozila prolomením centrální bankou deklarované hranice 27 korun za euro.
Singer a spol. rozhodli, že budou i nadále znehodnocovat národní měnu, aby příliš neposilovala. Potěšili tak vývozce, kteří za výrobky prodané v cizině vyinkasují více než před intervencí. Naopak Češi-spotřebitelé moc důvodů k radosti nemají. Za řadu produktů si už nyní zbytečně připlácejí a budou i nadále.
Znehodnocení? Tři koruny
Když ČNB v listopadu 2013 spustila intervence a oslabila korunu, během několika dní nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Před čtrnácti dny pak utratila dalších 14 miliard korun, odhadují experti ING Banky.
I díky těmto zásahům se jedno euro kupuje za zhruba 27 korun. Bez zásahů centrální banky bychom na tom byli o poznání lépe.
"Česká měna je oproti své reálné hodnotě podhodnocena minimálně o tři koruny. Euro bychom koupili za čtyřiadvacet korun," říká Eva Zamrazilová, bývalá členka Bankovní rady ČNB a v současnosti hlavní ekonomka České bankovní asociace.
Tak výrazný rozdíl mezi reálnou hodnotou koruny a její uměle drženou výší se samozřejmě projevuje při každodenních nákupech.
"Nejvíce se zvýšily ceny zahraničních rekreací, pohonných hmot, osobních automobilů, oděvů a obuvi, kosmetiky, ovoce a zeleniny, čaje, kakaa, koření," uvedl pro TÝDEN Tomáš Chrámecký z tiskového odboru Českého statistického úřadu.
Dražší počítač i granule
Odhadnout, jak přesně se na zdražení zboží podepsaly kroky ČNB, není snadné. U zboží vyrobeného v zahraničí je zdražení výraznější, protože do jeho ceny mohou obchodníci promlouvat minimálně - pouze snížením svých marží.
Třeba nový počítač vyjde zhruba o osm procent dráže, než kdyby k intervencím nedocházelo.
"Výpočetní technika je ve spotřební elektronice nejcitlivějším segmentem na kurzové změny. Vývoj tam probíhá velmi rychle a zboží se většinou nekupuje do zásoby, ale odebírá se v kratších intervalech, a dodavatel tak může ceny upravovat nárazově podle momentálního stavu kurzu," vysvětluje Jana Choroušová, mluvčí elektrořetězce Datart.
Obdobné je to u módy a doplňků věhlasných značek, protože i zde se cena určuje v eurech. Hlouběji do peněženek sáhnou také majitelé zvířat. Kvalitní zahraniční značky krmiva s vysokým podílem masa zdražily až o 13 procent.
* Jaké další položky kvůli intervencím nakupujeme dráž a o kolik?
* Jak centrální banka ohrožuje české pekaře? Proč hrozí koncem podnikání?
* A co na to Miroslav Singer?
ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY VČETNĚ DETAILNÍ INFOGRAFIKY NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 10. SRPNA 2015.
