Překvapivý triumf Donalda Trumpa byl odborníky rozebrán snad už ze všech stran. Zajímavým pohledem, který doposud unikal mediální pozornosti, je bezprostřední dopad této události na ekonomiku České republiky. Nemám nyní na mysli abstraktní spekulativní výhled na několik let dopředu, ale exaktní změny, které se na finančních trzích udály od zveřejnění výsledků prezidentských voleb z minulého týdne a jejichž vliv je už nyní citelný.
Snad nejzajímavější pohyb je patrný na devizových trzích, kde americký dolar vůči české koruně posílil za zmíněné období už o 4 % až na dohled 25,5 USD/CZK. Na poměry měn jde o nebývale silný pohyb, který svou dynamikou snese srovnání i s vývojem po zavedení intervencí ČNB z listopadu roku 2013.
Za posilováním dolaru stojí výhled rychlejšího než původně očekávaného tempa navyšování zámořských úrokových sazeb. Pro nás to má hned několik významných implikací. Dražší dolar jistě neuvítají turisté směřující do USA či importéři. V dolarech je také obchodována ropa, což znamená, že si čeští motoristé tolik neužijí nedávného poklesu cen této komodity. Měnové pohyby totiž značnou část tohoto možného zlevnění neutralizovaly.
Pozoruhodný vývoj jsme mohli sledovat také na dluhopisovém trhu, který rychle reagoval na Trumpovy sliby razantního navýšení vládních výdajů v kombinaci se snižováním daní. Je zřejmé, že tyto plány budou muset být financovány novými emisemi vládních dluhopisů, které razantně navýší zadluženost země. Konkrétně se čeká růst dluhu až na 143 % HDP do roku 2026 oproti stávajícím 104 %. Kvůli obavám, jak bude USA tak vysoký dluh zvládat, vzrostly už nyní požadované výnosy u vládních dluhopisů všech splatností. Například u těch s desetiletou maturitou z původních 1,8 % na 2,3 %.
Dění v USA ovlivnilo dluhopisové trhy po celém světě, ty tuzemské nevyjímaje. Výnos českých vládních dluhopisů splatných v roce 2026 vzrostl až k 0,57 % oproti 0,46 %. Pohyb je to zatím relativně malý, ale pokud by měl tento vývoj pokračovat, budou implikace zjevné. Prodraží se obsluha vládního dluhu a zdraží i úvěry, které jako benchmark pro stanovení úroku používají právě vládní dluhopisy. Nejvíce citlivě přitom reagují hypoteční a firemní úvěry.
Autorem textu je Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus.
