Řada mladých vysokoškoláků tu situaci zná. S blížícím se koncem studia by rádi opustili brigády a začali pracovat naplno. Ovšem získat zaměstnání v některých oborech je bez praxe téměř nemožné. A praxe se dá získat jedině prací. Jak z tohoto kolotoče ven?
Teoretické základy, dobrá znalost cizích jazyků a čerstvý titul z vysoké školy - to by měly být trumfy mladých na trhu práce. Drtivá většina nabídek např. z ekonomické oblasti, obchodu či bankovnictví ovšem požaduje praxi v délce alespoň dvou let na obdobné pozici. A nastává kámen úrazu.
Podle průzkumu společnosti Student Media devadesát procent vysokoškoláků souhlasí s povinnou praxí během studia. Za nejužitečnější formu považují stáže či absolventské programy. Studenti často žehrají na malé zapojení jejich vysokých škol do lepšího zaměstnávánmí svých absolventů. Počet absolventů a mladistvých, kteří hledali zaměstnání, letos i proto meziročně vzrostl o osm tisíc.
Na Západě rozšířená systém junior pozic či stáží při studii, kdy si firmy pomalu vychovávají své budoucí pracovníky zatím málo rozšířen. Většinou jej nabízejí jen velké zahraniční korporace. Zájem o tyto typu stáží je pochopitelně velký a práci formou stáže získá jen zlomek studentů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto rozjelo projekt Odborné praxe pro mladé do 30 let. V rámci něj může zaměstnavatel získat až 24 tisíc korun měsíčně, pokud zaměstná absolventy na dobu od 6 do 12 měsíců. Do projektu se mohou zapojit mladí lidé, kteří jsou na úřadu práce minimálně čtyři měsíce, je jim méně než 30 let a nemají delší než dvouletou praxi.
Projekt se od začátku července postupně rozbíhá ve všech krajích. Celkem je na něj vyčleněno přes miliardu korun. 85 procent přispěl Evropský sociální fond, zbytek stát.
