Většina drobných českých podnikatelů nesouhlasí s návrhy na snížení hranice pro povinnou registraci k DPH na 450 tisíc korun. Odmítají i omezení výdajových paušálů OSVČ nebo zvýšení minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění živnostníkům, a to aspoň na dvojnásobek. Polovina z drobných podnikatelů dokonce tyto návrhy považuje za likvidační, vyplývá z průzkumu serveru Podnikatel.cz.
Proti snížení hranice pro registraci k DPH se postavilo 76 procent živnostníků. Většina z nich má totiž za zákazníky občany, kteří si nemohou nechat DPH vrátit, takže nižší hranice pro registraci by znamenala i vyšší ceny. "Jako plátce DPH bych měla vyšší ceny pro neplátce DPH a nepodnikatele, což může způsobit snížení poptávky (nebo objednávek) po mých službách od těchto subjektů. Navíc to pro mě bude znamenat zvýšenou administrativní činnost - a pro stát také," sdělila serveru webdesignerka a grafička Olga Bajková.
Snížení hranice naopak podporuje 14 procent živnostníků. Někteří z nich totiž v roli dodavatelů narážejí na bariéru u svých odběratelů, kteří patří mezi plátce a počítají s odpočtem. "S poklesem hranice souhlasím. Myslím, že se tím vyrovnají podmínky. Nevidím žádný důvod, proč by menší obchodník neměl být plátce DPH," cituje server provozovatele e-shopu Michala Byrtuse. Deset procent dotázaných vyhraněný názor neuvedlo.
Se zavedením vyšších záloh na zdravotní a sociální pojištění nesouhlasí dokonce 95 procent oslovených živnostníků. Někteří tento nápad označují za likvidační. Vyšší minimální zálohy by rovněž mohly ztížit start nových OSVČ.
"V případě zvýšení minimálních záloh na dvojnásobek by v naší republice přestali vznikat noví živnostníci. V počátcích živnostenského podnikání bojuje živnostník o přežití a v tomto případě by nepřežil první rok. Nebo by vůbec nezačal podnikat a namísto toho by pobíral podporu a sociální dávky a zůstal by viset státu na krku jak balvan," míní finanční poradce Martin Gron.
V případě přijetí návrhů by polovina podnikatelů prý musela s podnikáním skončit. Místo toho by se raději nechali zaměstnat nebo odešli na pracovní úřad. Část z nich by si prý místo živnostenského oprávnění založila společnost s ručením omezeným. Někteří živnostníci pak přiznali, že by přešli do šedé ekonomiky a živili se raději načerno.
Průzkumu se zúčastnilo 163 živnostníků z různých oborů činnosti a ze všech krajů České republiky.
