Zlato a nemovitosti. Čemu věří Češi-investoři?

Češi považují zlato společně s nemovitostmi za nejvhodnější dlouhodobou investici. Nemovitost by jako ideální zvolil každý druhý Čech, zlato by si vybralo 28 procent lidí. Vyplývá to z finančního barometru poradenské firmy Partners, uskutečněného agenturou Ipsos mezi více než 1000 respondentů, kteří koupili nemovitost na úvěr.

Investice do zlata je podle Čechů (43 procent) tou nejméně kolísající, 23 procent si totéž myslí o nemovitostech. "Jde o dlouhodobě zakořeněný omyl, že zlato či nemovitosti nemohou být ztrátové a jejich ceny nekolísají. Na dlouhodobém horizontu je zlato, hned za akciemi, tou nejkolísavější investicí. Ostatně je tomu jen osm let, co na americkém trhu praskla nemovitostní bublina a ceny doslova přes noc spadly o tisíce dolarů. Ale podle výzkumu to vypadá, že na to Češi už zapomněli," uvedl investiční specialista Partners Martin Tománek.

Každý desátý odpovídající potom považuje za nejlepší dlouhodobou investici dluhopisy. Tady se podle něj někteří patrně dopouštějí jedné ze základních chyb, která spočívá v lpění na nedávných trendech. Dluhopisy obecně byly v minulých letech skutečně velmi dobrou investicí, ovšem to bylo dáno především setrvalým poklesem úrokových sazeb, které jsou v současnosti na historických minimech, upozornil Tománek.

Češi si idealizují i průměrný dlouhodobý výnos zlata. Nejčastěji se domnívají, že se pohybuje mezi třemi až pěti procenty nad inflací. Uvedlo to 39 procent respondentů. Každý pátý Čech si dokonce myslí, že je to mezi šesti až deseti procenty. Přitom z dlouhodobého hlediska se výnosnost pohybuje na úrovni inflace, respektive zhruba do jednoho procenta nad inflací. To podle výzkumu vědělo 11 procent odpovídajících.

"Na dlouhém horizontu jsou nejvýnosnější akcie. I státní dluhopisy, tradiční investice konzervativních investorů, přinesly vyšší reálný výnos než zlato," uvedl Tománek. V loňském roce bylo zlato dokonce vysoce ztrátové, propad činil 26 procent.

V roce 1980 cena zlata dosáhla svého předchozího vrcholu. Zlatá mánie většinou přímo souvisí s ekonomicko-politickým vývojem ve světě. Koncem 70. let panovala ve světové politice i ekonomice značná nejistota, ropný šok, dvouciferná míra inflace v USA, invaze SSSR do Afghánistánu, krize amerických rukojmí v Teheránu, připomněl Tománek.

Cena zlata se však na maximech nedržela dlouho. Po dosažení vrcholu v roce 1980 byla cena v klesajícím trendu po dlouhých dvacet let. V nominálním vyjádření kov ztratil více než 60 procent své hodnoty v průběhu méně než osmi let. "Dalšího vrcholu dosáhlo zlato před třemi lety, kdy se cena blížila hranici 2000 dolarů za unci. Od té doby panuje výrazná korekce. Zlato tedy jednoznačně nelze považovat za stabilní a bezpečnou investici a lze jej doporučit pouze jako malý doplněk celkového portfolia," uzavřel Tománek.