Uzavírání prodejen
Zvýšení minimální mzdy ohrozí existenci malých obchodů

Další zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun, jak plánuje vládě navrhnout ministerstvo práce a sociálních věcí, může reálně ohrozit fungování stovek malých venkovských prodejen. To negativně dopadne nejen na zaměstnanost, ale zejména na obyvatele venkova. 

"Silný tlak na skokové zvyšování minimální mzdy v krátkém časovém horizontu je jednoznačně jedním z klíčových důvodů uzavírání malých venkovských prodejen. Jde o důvod mnohem závažnější než často skloňované EET," uvedl předseda asociace Zdeněk Juračka. Jen loni zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 50 metrů čtverečních, což je o 46 prodejen více než v roce 2015.

Juračka si ale dokáže představit, že by se minimální mzda lišila podle jednotlivých oborů či regionů, jak je tomu například v Itálii. Při růstu minimální mzdy podle AČTO současný systém výpočtu minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění dehonestuje pracovníky na zkrácené pracovní úvazky. "Ti jsou za to nesmyslně trestáni krácením mzdy - tedy povinností doplatit si ze svého až do výše minimálního vyměřovacího základu zdravotní pojištění," uvedla asociace.

Tripartita se v pondělí nedohodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Souhlasila ale s tím, že by se měl připravit návrh modelu valorizace, podle něhož by nejnižší výdělek mohl pravidelně růst v dalších letech, řekl po projednání předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům řekl, že by jeho kabinet o růstu pro příští rok mohl rozhodnout v červnu, nejpozději v červenci.

Minimální mzda činí 11 000 korun. Odboráři požadují přidání o 1500 korun, podle zaměstnavatelů by to mělo být o 800 korun. Resort práce předloží vládě návrh na zvednutí o 1200 korun na 12 200 korun. Rozhodne kabinet, a to do letošních sněmovních voleb.

Minimální mzdu dostává asi 132 tisíc lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců. Zaměstnavatele by zvýšení o 1200 korun příští rok stálo o 3,4 miliardy Kč víc. Do sociálního pojištění by z toho mohlo přitéct 800 milionů korun a do zdravotního 340 milionů, uvedlo ministerstvo práce.