Čínské problémy
Čína neporazí USA kvůli korupci a dluhům
09.02.2013 09:00
Příběh, který není potřeba dvakrát připomínat - mocná Čína ekonomicky dotahuje Spojené státy a roste i její globální politický vliv. Navzdory tomu, že je čínská ekonomika stále přibližně poloviční oproti americké, zatíná asijský tygr své drápy do hvězd na americké vlajce stále silněji. Máme se opravdu obávat toho, že Čína vystřídá Spojené státy na pozici světové jedničky?
Vzpomeňme si na japonský příběh. Není to tak dávno, co Američané nevěřícně zírali, jak se z bájné země buddhistických chrámů stává jedna ze světových velmocí. Ale kde je dnes Japonsko? Trpí deflační kocovinou a sleduje světovou politiku tiše zpovzdálí a snaží se řešit neřešitelné demografické problémy.
Vraťme se nyní k Číně. Co když jsou vize o Američanech servírujících Číně post světové jedničky na stříbrném podnose pouze utopickou vizí? Zde je pět faktů, které v její prospěch příliš nemluví.
1. Korupce sahá do nejvyšších pater, duševní vlastnictví je neznámý pojem
Čínská politika i ekonomika je korupcí prolezlá až do morku kostí. V průběhu posledních pěti let bylo v souvislosti s podezřením z korupce vyšetřováno 660 tisíc státních zaměstnanců. A nejde jen o řadové úředníky, některé případy se týkaly úplatků astronomické výše a sahaly do nejvyšších pater čínských ministerstev.
Dalším limitujícím faktorem pro růst čínské ekonomiky je masivně rozšířená průmyslová špionáž a zneužívání duševního vlastnictví. Pro společnosti s expanzní politikou jsou proto skutečné náklady na čínský byznys nesrovnatelné s prvotními odhady. Dobrý důvod k tomu, aby si společnosti svůj vstup na čínský trh rozmyslely, nemyslíte?
2. Domácí (ne)růst
Čínský růst v 21. století nejlépe vystihuje slovo infrastruktura. Aktuální růst čínské ekonomiky je v největší míře tažen exportem, nikoli domácím trhem. Primární jsou pro čínské exportéry rozvíjející se trhy, především Jižní Amerika, Afrika a vybrané asijské regiony. Jak tento domácí (ne)růst zakrýt? Čínští představitelé přišli s jednoduchým řešením - masivními investicemi do infrastruktury.
Růst fixních investic sice v roce 2012 dosáhl na první pohled úctyhodných 20,6 procenta, má to ale háček. Zatímco tímto číslem se Čína ráda chlubí, o jiném se příliš nezmiňuje - loni dosáhly investice do rozvoje čínské infrastruktury 3,63 bilionu liber (téměř 111 bilionů korun). Ve snaze podpořit hospodářský růst tak zhoustla nejen dálniční a železniční síť, ale pod velkými čínskými městy se ve velkém začaly razit i nové tunely metra.
Říkáte si, jak dále? Bude to znít neuvěřitelně, ale Čína se chystá na další kolo rozvoje infrastruktury. Pro rok 2013 jsou naplánovány investice ve výši 70 procent čínského hrubého domácího produktu (HDP)! Pro srovnání uveďme, že v době velkého růstu Japonska v 80. letech 20. století proudily do tamní infrastruktury investice na úrovni 35 procent HDP. Odečtěte od čínského domácího růstu investice do infrastruktury a pohádkový příběh je tentam.
Více čtěte zde.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.