Čína v pondělí nechala domácí měnu jüan oslabit na nejnižší hodnotu za více než deset let. Čínské podniky navíc podle tamního ministerstva obchodu zastavily nákupy amerických zemědělských produktů. Peking tak reaguje na plán Washingtonu uvalit další cla na čínské zboží. Prezident USA Donald Trump Čínu obvinil z měnové manipulace. Obavy z eskalace obchodního konfliktu mezi USA a Čínou vedly k výraznému poklesu na akciových trzích.
Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení nevyloučilo uvalení cla na americké zemědělské produkty nakoupené po 3. srpnu. Neupřesnilo však hodnotu zemědělského importu, který by tomuto clu mohl podléhat, napsala agentura Reuters.
Trump minulý týden oznámil uvalení cel deset procent na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu do USA činí 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). Cla mají začít platit od 1. září. Nově tak bude cly zatížen téměř veškerý dovoz z Číny. Trump přišel s tímto krokem jen krátce poté, co obě strany obnovily jednání, která mají zastavit obchodní válku. Ta otřásla finančními trhy a ohrožuje globální ekonomický růst.
Podle čínských úředníků zabývajících se vyjednáváním Trumpovo oznámení šokovalo Peking, který slíbil odplatu. Nyní tak Čína přichází s kroky, které se týkají oblastí, jež Trump tvrdě kritizuje - nepoctivé ovlivňování kurzu měny kvůli pomoci vývozcům a nedodržení slibu, že Čína bude nakupovat více amerických plodin.
"Je to jeden z nejhorších scénářů," řekl šéf výzkumu asijských finančních trhů v Rabobank Michael Every. Podle něj na trzích nejprve dojde k výprodejům, pak se Trump probudí a situace se mnohem více zhorší. V reakci na zprávu akcie v Asii a měny rozvíjejících se zemí klesly a investoři naopak kupovali japonský jen, americké státní dluhopisy a zlato.
Čína poprvé po 11 let nechala jüan prolomit politicky citlivou úroveň sedm jüanů za dolar. To naznačuje, že by Čína mohla využít devalvaci jako zbraň v obchodní válce s Washingtonem. Jüan oslabil na 7,0267 za dolar, nejníže od února 2008, a poprvé od prosince je slabší než 6,9 za dolar. Takzvaný offshore jüan, se kterým se může volně obchodovat v zahraničí, oslabil o téměř dvě procenta na rekordní minimum.
"Čína snížila cenu své měny na téměř historické minimum. Říká se tomu manipulace s měnou, která Čínu velmi oslabí" uvedl poté prezident Trump na twitteru. Trump kritizoval také americkou centrální banku (Fed), že nereagovala na měnovou politiku Číny a Evropy a minulý týden nesnížila úrokové sazby dostatečně.
Od chvíle, kdy Trump minulý týden oznámil uvalení cel deseti procent na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu do USA činí 300 miliard USD, dolar vůči jüanu zpevnil o 2,2 procenta.
Prolomení úrovně sedm jüanů za dolar je podle ekonoma Macquarie Securities Larryho Hua způsobeno řadou faktorů. Patří mezi ně eskalace obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a ochota čínské centrální banky PBOC tolerovat vyšší nestabilitu jüanu.
PBOC připisuje vývoj kurzu ochranářství a očekávání dodatečných cel na čínské zboží. Současně však tvrdí, že je stále schopna udržet měnu stabilní.
Analytik Capital Economics Julian Evans-Pritchard dodává, že při spojení pondělní devalvace s obnovením hrozby cel je patrné, že PBOC učinila ze směnného kurzu zbraň. Skutečnost, že Čína nechala měnu prolomit hranici sedmi jüanů naznačuje, že opustila naději na obchodní dohodu, dodal.
Pokles dolaru však není pro Čínu bez rizika. V polovině roku 2015 vyvolala devalvace odliv kapitálu a destabilizovala globální trhy. Přísnější kontrola kapitálu v současnosti by však mohla tentokrát odlivu zabránit. Levnější měna by také mohla spustit další odvetu od amerického prezidenta, který již několikrát varoval, že cla může dále zvýšit.
