Čína zvýšila roční kvótu těžby vzácných kovů o deset procent, tedy na rekordní výši. Podle agentury Reuters by tak mohly polevit obavy, že tento největší světový producent 17 ceněných vzácných kovů dodávky naopak omezí. S pohrůžkou, že by mohl snížit jejich vývoz do Spojených států, přišel Peking letos v květnu, kdy chtěl tuto zbraň použít v obchodní válce s Washingtonem.
Těžební kvóty Čína nyní navýšila na 132 tisíc tun - loni činila kvóta 120 tisíc tun. Kvóta na tavení a separaci kovů pak nově dosahuje výše 127 tisíc tun, uvedlo čínské ministerstvo průmyslu a informací, přičemž loni byla stanovena na 115 tisíc tun.
Čína se na světové těžbě vzácných zemin podílí asi 80 procenty a ještě vyšší podíl má na těchto prvcích ve zpracované podobě. Patří k nim dysprosium, které je součástí magnetů používaných v automobilech a široké škále spotřebního zboží, nebo ytterbium, které se využívá například k léčbě rakoviny a monitorování zemětřesení. Pro své chemické a fyzikální vlastnosti se ke skupině řadí rovněž ytrium, přestože je mezi vzácnými kovy nejlehčím prvkem. Důležité je ve výrobě osvětlení a plochých obrazovek.
