Letecký provoz, předpověď počasí nebo autonomní vozidla. Umělá inteligence čím dál víc zasahuje do běžných lidských činností, zpříjemnit může například i nakupování. "Poptávka po naší službě eMotion v poslední době roste," říká Karel Pecl, zakladatel a majitel společnosti Blue Dynamic, která se zaměřuje na analýzu chování zákazníků přímo v prodejnách a její využití.
Řada lidí si pod pojmem umělá inteligence pořád ještě představí robota z Hvězdných válek. V čem konkrétně může být veřejnosti prospěšná?
Umělá inteligence je velmi vágní termín a schová se pod něj ledacos. Ať už se jedná o vytažení okenních rolet v pokoji, když zasvítí slunce, nebo detekce SPZ, na jejímž základě řidič vjede a opouští parkoviště. Skrývá se ale i u hojně využívaných mobilních aplikací, jako jsou například hlasoví asistenti Siri či Alexa, dále u překladačů či na letišti při pasové kontrole. V automobilu je ukryta v asistenčních systémech, naleznout ji můžeme ale i u předpovědi počasí, optimalizace skladových zásob nebo při údržbě výrobních linek. Může také pomoci provozovateli obchodu lépe poznat přání a potřeby zákazníků, a umožňuje tak zajistit pro ně lepší služby.
Kde leží hranice její využitelnosti? Nehrozí, že se na ní člověk stane až příliš závislý?
Do určité míry ano. Umělá inteligence pomáhá, ale také nás dělá více závislými a tím méně soběstačnými. Obecně ji vnímám jako prostý nástroj, který nemá kladné či záporné znaménko. Záleží jen na nás, na co a jak tento nástroj použijeme. Řekl bych, že je na tom stejně jako jakýkoli "výdobytek civilizace".
Řada výdobytků civilizace společně s umělou inteligencí může být nicméně i extrémně nebezpečná. Myslíte si, že někdy dojde k válečnému konfliktu mezi člověkem a strojem?
Asi bychom mohli říci, že v dnešní době není umělá inteligence v takovém stavu, aby pro lidstvo samo o sobě představovala nebezpečí. Na druhou stranu, je to nástroj jako jakýkoli jiný a může být tedy i zneužit ke konání špatností. Spíše si myslím, že kvůli jejímu nadužívání v budoucnu pravděpodobně zlenivíme a zblbneme.
Už v roce 1997 uštědřil počítač šachovému velmistru Garrimu Kasparovovi drtivou porážku, od té doby se umělá inteligence ještě výrazně posunula. Dá se říct, že dnes už má nad člověkem definitivně navrch?
V některých specifických úlohách jistě ano. Velkou vlnu zájmu v poslední době vzbudilo například její zapojení do populárních her. Například vyhrála v soutěži Riskuj, porazila profesionální hráče ve hře Dota2, šachu i ve hře go.
Mediálně nejzajímavější postup má umělá inteligence v automobilové dopravě. Myslíte si, že autonomní vozidla představují budoucnost?
Budoucnost jistě má, ale její zavádění by šlo jistě rychleji, kdyby na silnici byla pouze autonomní vozidla a žádní nepředvídatelní řidiči z masa a kostí. Mám malého syna, a když se na něj dívám, přemýšlím, zda bude ještě potřebovat řidičský průkaz.
Ale ani autonomní vozidla nejsou neomylná, navíc je trápí technické problémy jako čtení dopravních značek nebo čar na silnicích.
Na jedné straně platí, že třeba v dopravě jsou autonomní auta méně chybová než my, lidští řidiči. Na tu druhou je obrovským tématem zodpovědnost za případné selhání stroje. Tuto otázku si v poslední době pokládá velké množství odborníků a odpověď na ni bohužel v tuto chvíli neznáme.
Jak umělou inteligenci využíváte vy?
Podařilo se nám vyvinout inteligentní reklamu i hlubokou analýzu chování zákazníků na prodejně. V rámci své práce hledám vždy řešení, která budou našim zákazníkům něco přinášet. Protože se soustředíme především na retail, hledali jsme další oblast, jak posunout služby, které maloobchod nabízí a jednou kolem nás "šla" i umělá inteligence. Nedalo se odolat.
Jak je na tom Česká republika obecně?
Vzhledem k nízkým investicím do tohoto sektoru jsme společně s Evropou hluboko za světovou špičkou. Mezi tu se řadí především USA a Čína. Intenzita vývoje a aplikace umělé inteligence je tedy u nás zatím hodně pozadu.
