Fiskální útes se nebezpečně přibližuje. Drastické zvýšení daní a výdajové škrty, které mají automaticky vejít v platnost 1. ledna 2013, pokud se Bílý dům s Kongresem nedohodnou jinak, mohou mít podle některých ekonomů až čtyřprocentní dopad na HDP.
Přestože trhy očekávají, že se obě zúčastněné strany nakonec na určitém kompromisu domluví, jsou ve hře i pesimističtější scénáře.
1. Kompromis
Řada analytiků stále očekává, že Obama a Boehner najdou společnou řeč, aby se americká ekonomika tomu nejhoršímu vyhnula. Řešení rozpočtových otázek by se pak rozložilo do delšího období.
Jakákoli dohoda bude zřejmě vyžadovat, aby demokraté souhlasili se zachováním Bushových daňových úlev i pro ty nejbohatší. Na oplátku se budou republikáni muset spokojit s dlouhodobým úsporným balíčkem, který bude zahrnovat určité zvýšení na straně rozpočtových příjmů (daní) a výdajové škrty. S touto alternativou lze očekávat i případné zvýšení dluhového stropu a debaty kolem redukce zadlužení v příštím roce.
2. Zametání pod koberec
Odkládání problémů na později je obvyklou praxí Washingtonu. Některé povolební výroky naznačují, že by tomu ani tentokrát nemuselo být jinak. Prezident možná vypracuje dohodu, která nebude měnit aktuálně nastavenou daňovou a výdajovou politiku po dobu dalších tří až šesti měsíců. Koupí si tím čas, aby v následujícím roce dosáhl s Kongresem širší dohody.
Odkládání ale může přinést komplikace. Není vůbec jisté, jak by takový krok hodnotily ratingové agentury.
3. Velká dohoda
Prezident a lídři Kongresu by se mohli vrátit k vyjednávání, které započali loni. Je ale velice nepravděpodobné (ne-li zhola nemožné), aby velká dohoda, která by obsahovala věrohodný dlouhodobý plán na redukci státního zadlužení, byla vypracována do konce roku.
Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s Investičním webem, čtěte ZDE.
