Zdanění hazardu
Daňový balíček gamblerství nevyřeší. Pomůže jen (trochu) státní kase

Jde jen o získání dalších prostředků do státního rozpočtu. Regulaci hazardu je třeba odstupňovat, například vyšším zdaněním nejrizikovějšího hazardu. Skoro čtyři pětiny společenských nákladů problémového hraní připadá na automaty. To jsou některé závěry diskuse u kulatého stolu think-tanku racionální politiky závislostí.

Současné otevření daňového balíčku lze považovat mimo jiné za příležitost zavést některá doporučení týkající se závislostí na hazardních hrách. Podle účastníků diskusního kulatého stolu think-tanku racionální politiky závislostí, jež se uskutečnil v úterý 17. září v Praze, jdou však navrhované změny v daňových sazbách zcela proti těmto doporučením.

A nepovedou tedy ke státem očekávaným efektům. "Když na tiskové konferenci (k daňovému balíčku) ministryně financí a ministr zdravotnictví tvrdili, že jde o preventivní opatření, tak to nefunguje. Jde spíše o trojčlenku ministerstva financí na to, kde získat prostředky," řekl během svého úterního vystoupení Jindřich Vobořil, bývalý národní protidrogový koordinátor.

Nevybere se tolik, míní Vobořil

Za jednu z největších chyb odborníci považují radikální zvýšení daňové sazby u loterijních her, která má ze současných třiadvaceti procent vzrůst na procent třicet. Kurzovým sázkám má sazba vzrůst z 23 na 25 procent, kdežto u nejvíce společensky škodlivého hazardu (kam patří zejména hrací automaty), má zůstat daňové zatížení zachováno na současných 35 procentech. "Takřka osmdesát procent společenských nákladů připadá na automatový hazard," upozornil další z řečníků Aleš Rod, ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).

Odborníci tak upozorňují, že nejvyšší nárůst daňového zatížení se dotkne hraní, které je nejméně rizikové. A připomínají, že snaha hýbat s daňovými sazbami u hazardu už zde v minulosti byla. Když v roce 2015 procházel legislativním procesem balíček hazardní legislativy, bylo v návrhu souvisejícího daňového zákona uvažováno o třicetiprocentním zdanění loterií. Nicméně už tehdy to bylo v jasném rozporu s vládní RIA (Regulatory Impact Assessment), tedy zkoumáním toho, jaký dopad přijímaná legislativa bude mít.

Jindřich Vobořil také nesouhlasí s tím, že navržené daňové zatížení hazardu bude mít tak vysoký očekávaný daňový výnos, jak si ministerstvo financí myslí. "Vyšší zdanění loterií nebude tak přínosné. V propočtech mi to vyšlo zhruba na 600 milionů ročně, a to za předpokladu, že se nesníží ziskovost provozovatelů či vsazené částky," řekl. Ministerstvo financí ale už letos na jaře uvedlo, že při propočtech toho, jak se mají daňové sazby upravit, vycházelo také z poznatků o takzvané Lafferově křivce k maximalizaci daňového výnosu.

Co na to rozpočtový výbor?

"Problémem je, že se při stanovování daní nedělají analýzy ex-ante, ale ani ex-post. Daňové zákony jako by se počítaly trojčlenkou: když sazbu o deset procent zvýšíme, bude výběr o deset procent vyšší," doplnil Vobořila Rod. Podle ředitele výzkumu CETA totiž nikdo následně neověřuje, zda se opravdu zvýšení daňové sazby ve vyšší výběr daní přetavilo. "Nedělalo se to u zvýšení sazeb na pohonné hmoty, ani na tabákové výrobky," dodal Aleš Rod.

Odborníkům také vadí, že stát nepočítá s využitím případného vyššího daňového výnosu z hazardu pro posílení financování protidrogové agendy. "V návrhu rozpočtu pro příští rok se naopak počítá se snížením peněz pro tuto oblast, a to o 35 milionů korun," řekl během úterní panelové diskuse Matěj Hollan, ředitel Asociace nestátních organizací. S tím, že je prevence opomíjená, souhlasí také poslankyně Pirátské strany Olga Richterová. "Debata by se měla vrátit k tomu, jak systémově řešit prevenci, než aby se řešilo, jak každý rok vybrat více peněz," řekla.

Daňový balíček má momentálně na stole sněmovní rozpočtový výbor poté, co dolní parlamentní komorou prošel prvním čtením. O případných pozměňovacích návrzích budou členové výboru jednat ve středu 18. září. Tam by se mělo rozhodnout, v jaké formě daňový balíček poslancům doporučí ke schválení.