Dluh obchodních společností u nebankovních finančních institucí dosahoval na konci prvního čtvrtletí 158,8 miliardy korun, a meziročně tak vzrostl o 12,4 miliardy korun. Průměrný dluh na jednu společnost se meziročně nepatrně zvýšil na 2,2 milionu korun. Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 72 212 firem, meziročně o 4335 více. Vyplývá to ze statistik Nebankovního registru klientských informací.
Celkový objem dluhu obchodních společností u uživatelů registru se meziročně zvýšil o 8,5 procenta, zatímco počet firem s určitou formou dluhu stoupl o 6,4 procenta. Nejoblíbenějším úvěrovým nástrojem byl investiční úvěr, který čerpalo 54 620 společností, což je o 4123 více než na konci prvního čtvrtletí minulého roku. Následovala koupě na splátky, kterou využívalo 13 472 společností (o 0,1 procenta více), operativní leasing s 10 967 společnostmi (9,1 procenta) a finanční leasing se 7893 společnostmi (minus 4,6 procenta).
"Investiční úvěr je dlouhodobě nejoblíbenější formou financování u uživatelů registru. V uplynulých 12 měsících se objem dluhu tohoto typu zvýšil dokonce o 15 procent. Objem dluhu u operativního leasingu rostl o deset procent, tedy o třetinu pomaleji. U dalších dluhových nástrojů přitom rostl pouze minimálně," uvedl výkonný ředitel registru Jiří Rajl.
Objem ohroženého dluhu evidovaný v registru dosahoval na konci prvního čtvrtletí 1,14 miliardy korun. Meziročně se snížil o 87 milionů korun, tedy o 7,1 procenta. Za ohrožený dluh je považován takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné splátky úvěru, nebo u kterého byl úvěr zesplatněn. Na konci prvního čtvrtletí své dluhy u nebankovních firem řádně nesplácelo 2722 společností, o 11 procent méně než na konci prvního čtvrtletí minulého roku.
Podíl společností, které řádně nesplácely své závazky, na počtu společností s dluhem u uživatelů registru činil v celé ČR 3,8 procenta. Nejhorší platební morálku měly společnosti v Praze, kde řádně nesplácelo své závazky 5,6 procenta firem. Následoval Jihomoravský kraj se 3,5 procenta společností. Naopak na Zlínsku a Pardubicku své závazky jich řádně nesplácely pouze 2,4 procenta.
Podíl nespláceného dluhu činil v celé ČR pouze 0,7 procenta veškerého dluhu obchodních společností v registru. Nejvyšší podíl nespláceného dluhu společností evidoval registr opět v Praze, konkrétně 1,2 procenta, a v Ústeckém kraji, kde šlo o jedno procento dluhu. Nejmenší podíl nespláceného dluhu evidoval naopak na Vysočině (0,25 procenta), v Olomouckém kraji a v Pardubickém kraji (shodně 0,3 procenta).
