Expert dTestu
"Dokud nepřestaneme kupovat šmejdy, budou se prodávat!"

S manažerem testování časopisu dTest Václavem Benešem jsme si povídali o tom, jací jsou Češi spotřebitelé, jak probíhá testování výrobků ve speciálních laboratořích a proč se podobné testy výrobcům příliš nelíbí.

Jak byste našim čtenářům přiblížil sdružení TEST a časopis dTest?

Jde o občanské sdružení, které má za úkol bránit práva spotřebitelů. Nejviditelnější činností naší organizace je právě vydávání časopisu dTest, ve kterém lidem pomáháme řešit nejrůznější spotřebitelské problémy. Zveřejňujeme především výsledky nezávislých testů. Princip fungování spotřebitelských organizací, které vydávají časopis o testování výrobků a služeb, je všude ve světě stejný. Aby byla zaručena nezávislost, veškeré příjmy jsou zajišťovány z předplatného. Část financování je obvykle pokryta také z veřejných zdrojů. Ale v našem případě je podíl státních dotací rok od roku nižší, takže se snažíme celý chod časopisu pokrýt z příjmů od předplatitelů. Hlavní rozdíl oproti jiným časopisům je tedy ten, že na našich stránkách nezveřejňujeme reklamu, díky tomu jsme naprosto nezávislí a můžeme si dovolit říkat cokoliv, o čem jsme přesvědčeni, že je pravda.

Kolik má dTest předplatitelů?

Máme přibližně 45 tisíc předplatitelů. To je sice na české poměry velmi solidní číslo, ale jen pro klasické komerční časopisy. Vhledem k tomu, že my jsme závislí na příjmech z předplatného, jde spíš o spodní hranici, která zajišťuje bezproblémové fungování. Pokud se podíváte na čísla v zahraničí, tak uvidíte, že je možné oslovit ještě víc abonentů. Jako příklad můžu uvést třeba Portugalsko, které je v mnoha ohledech velmi podobné České republice. Podobný časopis, jako vydáváme my, tam má přes tři sta tisíc předplatitelů.

Mění se v posledních letech počet vašich předplatitelů?

V poslední době zaznamenáváme růst. Z toho vyplývá, že určitý potenciál v českých spotřebitelích skutečně je. O mnohém vypovídá také věkový průměr našich předplatitelů. Ti jsou ve srovnání s předplatiteli stejných časopisů v západní Evropě výrazně mladší. V těchto zemích totiž do spotřebitelských otázek podstatně víc zasahují důchodci, kteří mají mnohem větší kupní sílu než u nás.

Pokračování rozhovoru najdete zde