Dopady krize
Dubnový schodek rozpočtu 94 miliard korun je nejhorší od vzniku ČR

Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy korun z březnových 44,7 miliardy korun. Loni ke konci dubna byl schodek 29,7 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní dubnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci dubna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 78,2 miliardy korun. Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun.

"Opatření vlády České republiky zaváděná k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Současně vznikla potřeba vynaložit ze státního rozpočtu mimořádné prostředky na boj proti šíření epidemie a také na podporu ekonomiky," uvedlo MF.

Hospodaření rozpočtu očištěné o peníze z EU by v dubnu podle MF skončilo schodkem 88,8 miliardy korun. V dubnu 2019 by byl rozpočet ve schodku 27,7 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně klesly o tři miliardy na 467,9 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o čtyři miliardy na 395,4 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 61,1 miliardy na 561,7 miliardy korun.

Některá přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle MF již ovlivnila příjmy rozpočtu v březnu a dubnu. Například faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů a zaplacení daně z 1. dubna na 1. července s prominutím sankcí vedlo k meziročnímu propadu u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky o 1,8 miliardy korun na záporných 3,6 miliardy korun. Záporné číslo každoročně v tuto dobu souvisí hlavně s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání. Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci dubna kleslo meziročně o dvě miliardy na 27,8 miliardy korun.

Vyšší počet pracovních dnů

Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. I tak ale rozpočet získal z DPH ke konci dubna 90,2 miliardy korun, tedy meziročně o 1,4 miliardy korun méně.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 47,6 miliardy na 521,8 miliardy korun. Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které stouply meziročně o 7,7 miliardy korun bez započtení nákladů na obsluhu státního dluhu. "Jen v samotném březnu a dubnu dosáhly nákupy materiálu 7,8 miliardy korun, meziročně o 5,9 miliardy korun více," uvedlo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci dubna 223,3 miliardy korun, meziročně o 21,7 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 171,8 miliardy korun.

Nejvyšší deficit doposud měl za celý rok rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Letos je schodek kvůli boji s koronavirem naplánován na 300 miliard korun.