Členské země Evropské unie ve čtvrtek o půl roku, respektive do konce ledna 2020, prodloužily sankce, které na určité sektory ruské ekonomiky unie uvalila kvůli ukrajinské krizi. Stalo se tak poté, co před týdnem na summitu v Bruselu německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron své kolegy informovali o situaci kolem mírových dohod z Minsku, s jejichž plným prosazením EU tato svá sankční opatření spojuje od jara 2015.
Sankce zaměřené na finanční sektor, určité oblasti energetiky a obrany a na takzvané zboží dvojího užití spustila Evropská unie v létě 2014. Sankce například omezují přístup na kapitálové trhy pro pětici významných ruských státních finančních institucí, velké energetické firmy a společnosti působící v obraně. Ohraničují také možnosti ruských firem získat citlivé technologie využitelné k průzkumu a těžbě ropy.
Summit EU minulý týden nynější krok odsouhlasil v politické rovině, prodloužení začne právně platit, až bude publikováno v unijním věstníku. Evropští lídři také zopakovali výzvu, aby Moskva bezpodmínečně propustila ukrajinské námořníky i lodě zadržené loni v listopadu v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem. Kriticky se lídři vyjádřili k rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vydávat ruské pasy lidem z ukrajinských oblastí obsazených separatisty.
Evropská rada bude podle závěrů dál sledovat situaci na východě Ukrajiny a bude připravena na další kroky. Mezi nimi například může být i neuznávání ruských pasů vydaných na ukrajinských územích ovládaných povstalci.
Dnes prodloužená sankční opatření nejsou jedinými sankcemi, které unie kvůli ukrajinské krizi zavedla. Zákaz cest do EU a zmrazení majetku se aktuálně týká 170 lidí a 44 právnických subjektů. Do 23. června 2020 nyní platí také přísnější omezující opatření, která se vztahují na území Krymu a přístavu Sevastopol a která byla zavedena po jejich anexi Ruskem. Unie tuto anexi neuznává.
