Eurozóna se nedohodla na nové záchraně Řecka

Eurozóna se nedohodla na detailech nového záchranného programu pro zadlužené Řecko. Připustila pouze možnost prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů či možnost jejich nákupu prostřednictvím současného záchranného fondu (EFSF). Řecko potřebuje další peníze do poloviny září, jinak mu opět hrozí bankrot.

"Ministři znovu potvrdili absolutní odhodlanost zajistit finanční stabilitu eurozóny. Zůstávají připraveni přijmout další opatření, která zlepší odolnost eurozóny proti šíření (dluhové) nákazy. K těm patří zvětšení flexibility a záběru EFSF, prodloužení splatnosti půjček a snížení úrokových sazeb," uvedla eurozóna v tiskovém prohlášení.

Podobná opatření nejsou nicméně nová a média je jako možné způsoby řešení dluhové krize zmiňují již velmi dlouho. Stejně tak i zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko. "Soukromý sektor bude určitě zapojen. To je rozhodnutí (červnové) Evropské rady. Rozhovory budou v příštích dnech pokračovat," uvedl šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.

Jakým způsobem by banky, pojišťovny či penzijní fondy měly být do pomoci Řecku zapojeny, ale zůstává i nadále nejasné, přestože někteří politici dohodu na detailech očekávali již v pondělí.

Ministři se dočkali kritiky

Nerozhodnost ministrů financí eurozóny se stala terčem kritiky ekonomů jen několik minut po zveřejnění společného prohlášení. "Evropští představitelé se rvou, aby znovu získali iniciativu po dalším zhoršení nálady na trhu. Aby ale uspěli, slova musejí následovat konkrétní činy, které budou mířit na příčiny krize," řekl agentuře Reuters Mohamed El-Erian z investiční společnosti PIMCO.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Athény si tehdy od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Tato částka ale nestačí potřeby země při financování státního dluhu pokrýt. Navíc je oproti původním očekáváním vyloučené, že by se Řecko v nejbližších letech vrátilo na finanční trhy.

Finanční problémy má i Itálie

Eurozóna se v současnosti nemusí vyrovnávat jen se situací v Řecku, s nedůvěrou investorů se totiž potýká také Itálie. Finanční trhy nevěří, že země s druhým největším dluhem v EU ve výši 120 procent HDP je schopna dostát svým dlouhodobým závazkům. Představitelé eurozóny ovšem žádné obavy nesdílejí, alespoň na první pohled.

"Itálie je uprostřed rozpočtových rozhodnutí, která nejsou jednoduchá, ale návrh představený italským ministrem financí je velmi přesvědčivý. Nemám žádné pochybnosti, že Itálie přijme správná rozhodnutí. To je všechno. Je to jen vzrušení před podobnými setkáními, neměli bychom to brát příliš vážně. Itálie je na správné cestě," uvedl již před začátkem jednání německý ministr financí Wolfgang Schäuble.