Evropská centrální banka (ECB) se obává, že by se evropské banky mohly začít snažit vyhýbat jejímu dozoru, zvláště po vystoupení Británie z Evropské unie. Na jednání v Tallinnu to v pátek řekla členka Výkonné rady ECB Sabine Lautenschlägerová, která tak opět zdůraznila nutnost harmonizace evropských pravidel.
Lautenschlägerová řekla, že evropské banky by mohly využívat mezer a rozdílů v národních pravidlech, zejména po brexitu. Harmonizovaná pravidla by podle ní zajistila dohled centrální banky nad bankovními a investičními společnostmi.
"V souvislosti s brexitem se řada bank a investičních společností přesune z Británie do eurozóny a pak může zakládat pobočky ve třetích zemích. Proto si myslím, že regulace a dohled na evropské úrovni má smysl," řekla.
Ve stejném duchu se předtím v Helsinkách vyjádřila šéfka bankovního dozoru ECB Daniele Nouyová, podle níž banky mohou přesouvat své aktivity do zemí s volnějšími pravidly nebo do takzvané šedé zóny bankovnictví. Zdůraznila, že v sázce je stabilita bankovního sektoru a prosperita celé ekonomiky.
Pouze necelá desítka ze 40 bank, které podnikají v Evropské unii a sídlí v Londýně, ECB požádala o licenci, která jim umožní pokračovat v činnosti i po brexitu.
