Ministerstvo financí získá z konkurzu sítě čerpacích stanic Petra 112,9 milionu korun. Tuto sumu vynesl prodej nemovitostí zastavených ve prospěch ministerstva.
Pro stát to budou první peníze, které z konkurzu společnosti Petra získá. Resort Miroslava Kalouska přitom patří mezi největší věřitele zkrachovalé firmy Petra, která patřila pod křídla padlého petrochemického impéria Chemapol Václava Junka.
Příběh transformace
Konkurz Petry je tak příběhem o celé transformaci tuzemské ekonomiky. Na ministerstvo financí totiž přešly nesplácené půjčky, které Petra získala od Investiční a Poštovní banky. A ta rovněž později zkrachovala.
Majetek IPB vzápětí získala Československá obchodní banka, která v rámci státních záruk převedla špatné úvěry na stát. Celkem tak byly na státní Českou konsolidační agenturu převedeny nesplácené úvěry pro firmu Petra ve výši 1,3 miliardy korun. "Tato výše je zjištěna v konkurzním řízení," vysvětluje Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.
Z miliard by zatím na ministerstvo měl doputovat jen zlomek. Prodej celkem devětadvaceti nemovitostí vynesl celkem 112,9 milionu korun. "Částka bude využita na snížení hodnoty zajištěných pohledávek evidovaných za dlužníkem Petra, a. s.," říká Haas. Peníze budou konkurzní správkyní Marcelou Marešovou vyplaceny ministerstvu financí na základě rozhodnutí soudu.
Konkurz běží devět let
Konkurz společnosti Petra, která provozovala síť čerpacích stanic, běží od jara 2000. Dluhy firmy dosahují údajně až 3,5 miliardy korun. Konkurzní správkyně Marešová v roce 2002 prodala 36 čerpacích stanic Petra rakouské OMV za 354,9 milionu korun v opakované aukci.
Napoprvé totiž vyhrála společnost Eurotank, která sice nabídla za pumpy 552 milionů, ale nakonec nezaplatila. Díky tomu OMV ušetřila téměř dvě stě milionů korun, protože v první aukci nabízela za stanice 550 milionů. Při opakování dražby už takový zájem o síť čerpacích stanic nebyl, když se počet uchazečů smrskl ze čtyř v první dražbě na dva.
Foto: archiv
