Navzdory míře inflace, která v meziročním srovnání aktuálně činí 5,8 %, nezažívá více než polovina české populace vyloženě zlé časy. Téměř šest z deseti Čechů (59 %) uvádí, že finanční situace v jejich domácnostech je nyní téměř stejná, jako tomu bylo před začátkem pandemie. Tato hodnota je mírně nad evropským procentuálním průměrem (53 %). Celkem 88 % Čechů dokáže každý měsíc alespoň něco ušetřit, polovina z nich (49 %) ale není spokojena s tím, co má aktuálně našetřeno. Údaje vyplývají ze zprávy společnosti Intrum Czech, sestavené na základě průzkumu z 29 evropských zemí.
Situace nejen u nás se mění stejně rychle jako v jiných zemích po celém světě. Téměř polovina (46 %) Čechů se domnívá, že covid-19 bude mít negativní vliv na jejich finance alespoň na dalších 12 měsíců. Téměř třetina českých respondentů (27 %) předpovídá, že bude trvat nejméně dva roky, než se jejich finanční jistota vrátí do normálu.
I přes skutečnost, že zmíněných 59 % Čechů hodnotí svou finanční situaci jako stejnou v porovnání s dobou před pandemií, dalších 34 % českých spotřebitelů hodnotí svou situaci jako horší právě kvůli pandemii. Stejné procento udává i zbytek Evropy. Jedná se zejména o jedince z domácností s nízkými příjmy, kteří byli nejvíce ovlivněni, čímž se zvyšuje ekonomická nerovnost ve společnosti.
Dílčím úspěchem je zjištění, že jedna třetina (34 %) spotřebitelů uvádí, že se "díky" pandemii začali daleko více starat o své finanční bezpečí. Dalších 33 % respondentů říká, že si nastavili cíle, aby lépe nakládali s účty a úsporami. 21 % uvádí, že pandemii vidí jako skvělou příležitost, jak zlepšit své finance.
A kolik procent svého platu tedy Češi ušetří?
Průzkum společnosti Intrum Czech ukazuje, že v České republice je až 88 % respondentů schopno šetřit každý měsíc (83 % žen, 93 %, mužů - což je dáno úrovní mezd). Téměř polovina (49 %) lidí nicméně uvádí, že nejsou spokojeni s tím, kolik mají v současnosti našetřeno. Každý pátý český spotřebitel je schopen uspořit více než 20 % svého měsíčního platu. Zhruba polovina dotázaných je schopna ušetřit maximálně 10 % svého měsíčního příjmu, 7 % mužů a 17 % žen nedokáže ušetřit nic. Nejčastěji uváděným důvodem pro spoření (85 %) byly u českých respondentů nečekané výdaje, což plně odpovídá pandemické náladě ve společnosti.
A jak je to s placením účtů?
Podle průzkumu celkem 18 % Čechů uvádí, že za poslední rok nezaplatili některé své účty včas. Pokud se podíváme na dopad pandemie na pracovní oblasti, zjistíme, že 37 % respondentů nezaplatilo své účty včas, protože nemohli pracovat z důvodu nucené dovolené. Každý čtvrtý mladý Čech z kategorie 18-21 let i z kategorie 22-37 let uvádí, že nezná výši svých dluhů, což ukazuje na stále slabou edukaci v oblasti finanční gramotnosti. Generace Z je také nositelem moderních trendů udržitelnosti, přičemž každý druhý český respondent této kategorie upřednostňuje nákup udržitelných produktů a omezuje svoje utrácení.
"Výsledky průzkumu potvrdily současný trend v české společnosti, které se díky vrozené tendenci k úsporám prozatím daří eliminovat negativní dopady epidemie. Výzkum však také ukázal prohlubující se nerovnost mezi spotřebiteli, přičemž negativní dopady pandemie byly nejsilněji pociťovány zejména mezi spotřebiteli s nižšími příjmy. Alarmujícím zjištěním je také rostoucí nezájem mladé generace o výši svých dluhů, čímž se mohou ocitnout ve složité finanční situaci v raném stádiu svého života," uvedl Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum Czech, s.r.o.
