Sněmovna po letech úvah schválila zavedení trestní odpovědnosti firem. Soudy by je mohly pokutovat, zabavit jim majetek, za vážná provinění by je mohly zrušit. Vládní předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tuto "velmi významnou změnu trestního práva" zdůvodnil českými závazky vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ministra je trestní odpovědnost firem vnímána "jako důležitý prvek boje proti organizovanému
zločinu a proti korupci". "Jsme posledním členem EU, kde (tento zákon) doposud chyběl," dodal exministr vnitra a předseda VV Radek John.
Přijetí zákona je značným průlomem v českém trestním právu, které až dosud důsledně vycházelo z evropské kontinentální tradice, respektive ze zásady individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, řekl Ondřej Trubač advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Kritici zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se podle něj obávají možné kriminalizace
podnikání a zneužití při konkurenčním boji. Zastánci prý naopak poukazují na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
"Mezi zeměmi EU chybí obdobná norma pouze u nás a v Německu. Ve Spolkové republice ale takový zákon, vzhledem ke špičkovému správnímu předpisu, který tam platí, nepotřebují," uvedl Jaroslav Fenyk z právní kanceláře White & Case. Vedle represivních funkcí zákona je podle Fenyka důležitá i jeho preventivní funkce. "Právnické osoby budou muset vytvářet podmínky,
kterými budou předcházet vzniku trestného činu, tedy jakési "etické ovzduší," dodal.
Norma podle Fenyka bude klást rovněž vyšší nároky i na české soudce, státní zástupce a policisty. "Budou se muset zdokonalit například v obchodním právu, aby věděli, v jakém právním prostředí dnes firmy fungují," podotkl.
Hospodářská komora rozumí důvodům pro přijetí tohoto zákona a respektuje fakt, že zavedení trestní odpovědnosti právnických osob vyplývá z požadavků EU a současně i z mezinárodněprávních závazků ČR. Z pohledu Hospodářské komory ČR je důležité, aby tento nový právní institut nemohl být zneužit v konkurenčním boji mezi podnikateli jako prostředek nekalé konkurence a zároveň, aby to nepřineslo zvýšení administrativní zátěže pro podnikatelské
prostředí.
Okruh trestných činů, za které by bylo možné podniky trestat, sněmovna rozšířila na téměř osm desítek. Firmy by mohly být od příštího roku trestány za podíl na sedmi desítkách trestných činů, například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vládní předloha do výčtu zařadila i sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie.
Sněmovní ústavně právní výbor doporučil výčet rozšířit o poškození vodního zdroje, neoprávněnou výrobu a nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky nebo pletichy při zadání veřejné zakázky. Naopak postih za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže zůstane v kompetenci Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže (ÚOHS), což Pospíšil podpořil.
"Při zkoumání protiprávní odpovědnosti právnických osob u této skutkové podstaty probíhá velmi složité správní řízení, kde účastníkem řízení je též Evropská komise. Těžko by bylo možné v rámci soudního řízení zajistit, aby se Evropská komise vyjadřovala, a tím řízení ovlivňovala," uvedl ministr.
Trest zrušení firmy by měl být použit v případech, pokud by její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Pokud půjde o banku, bude ji moci soud zrušit až po vyjádření České národní banky. Podobně bude postupovat i v případech pojišťoven a dalších finančních institucí. Poslanec ODS a předseda Unie malých a středních podniků David Šeich původně navrhoval tento "trest smrti" pro firmy neuplatňovat, nakonec ale pro jeho návrh hlasovala pouze Milada Emmerová (ČSSD). Podle Pospíšila je trest vyžadován právem EU.
Firma se podle předlohy proviní, jestliže trestný čin spáchá nejen její manažer, ale i zaměstnanec nebo člověk, který je za firmu oprávněn jednat. Firma nebo organizace však bude odpovědná i tehdy, když se nepodaří konkrétního viníka dohledat. Tresty právnických osob se budou zapisovat do rejstříku trestů a budou veřejně přístupné. Podle Pospíšila to poskytne důležité informace pro potenciální obchodní partnery potrestané firmy.
Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela. Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela. Peněžitý trest má mít formu denní sazby ve výši 1000 korun až dvou milionů korun.
