Tři čtvrtiny firem loni pocítily nedostatek pracovníků. Situaci nejčastěji řeší tak, že současným zaměstnancům práci přidávají. Vyplývá to z průzkumu agentury Marketing Insight pro Raiffeisenbank mezi korporátními klienty banky s obratem 50 až 250 milionů korun. Polovina firem s nedostatkem pracovníků uvedla, že jejich zaměstnanci musí pracovat přesčas.
Další firmy problém řeší najímáním brigádníků a na výchově budoucích pracovníků spolupracují se školami a učilišti. Přibližně desetina firem sahá po posilách ze zahraničí. "Alarmující je fakt, že každá desátá společnost musela snížit výrobu, protože na produkci neměla dostatek kapacity," uvedl ředitel oddělení výzkumů Raiffeisenbank Robert Urbánek.
Firmy v tomto ohledu do budoucna nehledí s optimismem. Na 83 procent se jich obává, že se bude s nedostatkem zaměstnanců potýkat i letos.
Téměř dvě třetiny firem letos očekávají zvýšení mezd do pěti procent. Největší tlak na růst platů přitom bude ve stavebnictví a ve zdravotní péči, kde to očekává 29 procent respondentů.
Pouze jedna firma z deseti neočekává růst mzdových nákladů. Naopak polovina počítá s navýšením o dvě až pět procent, čtvrtina společností je připravena na meziroční růst mzdových nákladů mezi pěti až deseti procenty.
"Největší tlak na růst mezd je očekáván ve stavebnictví, v závěsu pak následuje zdravotní a sociální péče. O vyšší platy se ale patrně přihlásí i pracovníci ve státní a veřejné správě," uvedl Urbánek. Zvyšování mezd v peněžnictví a pojišťovnictví očekává minimum firem.
Svou roli v růstu mezd sehraje i ohlášené navýšení minimální mzdy. Každá čtvrtá firma uvádí, že se tato změna dotkne více než čtvrtiny zaměstnanců, poznamenal Urbánek.
Minimální mzda v ČR od začátku letošního roku vzrostla o 1150 korun na 13 350 korun. S ní se zvýšila i zaručená mzda - tedy nejnižší výdělek, na který má pracovník podle složitosti a odbornosti práce nárok. Místo předchozích 12 200 až 24 400 korun činí 13 350 až 26 700 korun.
