Francouzská vláda chce, aby firmy z ostatních zemí Evropské unie alespoň dorovnávaly svým pracovníkům vyslaným do Francie sociální pojištění na francouzskou úroveň. Vyzvala proto EU, aby sjednala nápravu. Pohrozila, že jinak přestane respektovat příslušnou unijní směrnici, což by znamenalo, že jim bude bránit v práci ve Francii. Francouzský požadavek je tak další komplikací pro východoevropské firmy, včetně těch českých, které si detašovaným pracovníkům platí sociální pojištění ve výši obvyklé v jejich zemi původu. A ty jsou ve srovnání s francouzskými mnohem nižší.
Proti východoevropskému "sociálnímu dumpingu" se rozhorlil francouzský premiér Manuel Valls, který si v nejsledovanější televizi TF1 stěžoval právě na nižší sociální pojištění. Podle něj směrnice EU z roku 1996 způsobuje rozsáhlé škody na pracovním trhu a musí být změněna.
Zaměstnanci mají podle něho mít zaplacené pojištění, které je pro ně nejvýhodnější - buď tedy vyšší než ve Francii, což se může týkat severských států, anebo aspoň stejně vysoké.
Směrnice zajišťuje, aby vyslaní pracovníci dostávali v cílové zemi tamější alespoň minimální mzdu, včetně sazeb za přesčasy. Nepamatuje ale na sociální pojištění.
Navíc i tak se ji firmy snaží všemožně obcházet tím, že pracovníky nepřihlašují, odměňují je mnohem hůře, nerespektují maximální délku pracovní doby a ubytovávají je v nedůstojných podmínkách. To se týká především stavebnictví.
Francie není jediná
V tlaku na změnu pravidel pro detašované pracovníky není Francie osamělá: podporují ji bohaté státy jako Německo, Rakousko, Švédsko nebo Nizozemsko. Proti jsou chudé státy, které z nižších nákladů na pracovní sílu těží, jako Česko, Polsko, Portugalsko nebo Rumunsko. Evropská komise, která má k otázce vydat svůj názor do konce července, je tak mezi dvěma ohni.
Otázka přistěhovalectví a levnější pracovní síly z východu ovlivnila výsledek červnového referenda v Británii, kde většina obyvatel hlasovala pro odchod z EU.
Podle francouzských úřadů pracovalo ve Francii loni skoro 290 tisíc detašovaných pracovníků, což je oproti roku 2014 o 25 procent více. Nejvíc jich bylo z Polska (skoro 47 tisíc), Portugalska (přes 44 tisíc), Španělska (přes 35 tisíc) a Rumunska (přes 30 tisíc).
