Ekonomická jednání
G20: MMF získal přísliby na víc než 430 miliard USD nových zdrojů

Mezinárodní měnový fond (MMF) získal závazné přísliby na více než 430 miliard dolarů (přes 8,1 bilionu Kč) nových úvěrových zdrojů. Uvádí se to v komuniké po schůzce ministrů financí a šéfů centrálních bank skupiny nejvýznamnějších světových ekonomik G20. MMF tím dosáhl vytyčeného cíle a jeho zdroje na novou pomoc zemím zasaženým dluhovou krizí v eurozóně i dalším státům se tak zvýší téměř na dvojnásobek.

Výsledek podle výkonné ředitelky fondu Christine Lagardeové ukazuje odhodlání mezinárodního společenství poskytnout MMF nástroje k obraně před krizemi. "Je to mimořádně významné a nutné, je to vyjádření kolektivní vůle," řekla a dodala, že celkové úvěrové zdroje MMF, včetně těch, které má právě rozpůjčeny, se díky tomu zvýší nad hranici bilionu dolarů z dosavadních 485 miliard USD.

MMF v lednu odhadl, že bude potřebovat navíc pět set miliard dolarů na poskytování půjček a dalších sto miliard dolarů na vytvoření ochranné bariéry proti rizikům dluhové krize v eurozóně. Lagardeová minulý týden za "kritické množství" označila částku 400 miliard dolarů.

Lagardeová dnes uvedla, že vedle většiny vyspělých zemí se k navýšení zdrojů připojí i Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, čili skupina BRICS. Konkrétní přísliby ale neuvedla, protože jde zatím o neoficiální nabídky.

Příspěvek skupiny BRICS je zásadní a zdroje podle agentury Reuters mluví o tom, že Čína dodá šedesát miliard dolarů, tedy stejně jako Japonsko, Rusko asi deset miliard a Brazílie deset až dvacet miliard. Vysoký příspěvek blížící se penězům nabídnutým Čínou by měla poskytnout rovněž Saúdská Arábie.

Potřebu zvýšit zdroje MMF ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie, které minulý týden na finančních trzích vyvolaly obavy z další vlny dluhové krize. To zvýšilo naléhavost zvýšení "palebné síly" popřípadě "protipožární bariéry" MMF. G20 ale zdůraznila, že nové zdroje nejsou určeny výlučně pro eurozónu, kde již od MMF dostaly pomoc v dluhové krizi dvakrát Řecko, a dále Irsko a Portugalsko.

Spojené státy se k navýšení zdrojů fondu připojit odmítly, stejně tak Kanada. G20 jednala i o otázce dokončení reforem členských kvót a hlasovacích práv, protože země jako Čína, Brazílie a Rusko požadovaly, aby za poskytnuté peníze dostaly závazný příslib dokončit reformy co nejrychleji. Podle změn dohodnutých v roce 2010 se má například Čína stát třetím největším akcionářem MMF.

G20 tak potvrdila závazek dokončit reformu kvót, která zvýší váhu rychle rostoucích zemí na úkor vyspělého světa, do výročního zasedání MMF letos v říjnu. Na leden příštího roku pak bude G20 prosazovat zahájení nové revize kvót, která by byla završena do počátku roku 2014.

Evropská unie po schůzce potvrdila, že se na podzim vzdá dvou ze svých osmi křesel v výkonné radě MMF, která má dvacet čtyři míst. Řekla to dánská ministryně Margrethe Vestagerová, jejíž země nyní EU předsedá. Ministři financí EU se v říjnu 2010 dohodli, že EU v rámci reforem rozdělení moci v MMF přepustí dvě svá místa zástupcům rozvojových ekonomik.

Svá vlastní místa ve výkonné radě ma Německo, Francie a Británie. Skupiny menších členských zemí MMF v radě zastupují z EU Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Itálie a Dánsko a dvě z těchto zemí se budou muset těchto pozic vzdát.

K situaci globální ekonomiky se G20 vyjádřila s opatrným optimismem. "Rizika, jimž globální ekonomika čelila ještě před několika měsíci, začala ustupovat. Růstová očekávání v tomto roce ale zůstávají umírněná," uvedlo komuniké. Poukázalo na negativní vliv oddlužování veřejného a soukromého sektoru na spotřebu a investice, pokračující rozkolísanost finančních trhů a nebezpečí dalšího růstu cen ropy a jeho dopadu na růst.