Burzovní krachy
Hororové harakiri hirošimského Hindenburgu

Co vlastně znamení říká? Jde o indikátor založený na technické analýze, tedy disciplíně, která zkoumá pohyby cen a objemů obchodů na burze a snaží se v nich nacházet pravidla. Funguje to zhruba následovně: "Tento graf vypadá jako netopýr, trhy půjdou ke dnu."

Ale bez ironie - navzdory svému názvu souvisí technická analýza i s psychologií a davovým chováním investorů a opravdu může dávat užitečné závěry. Znamení Hindenburgu mezi ně ale nepatří.

Jeho základem je počet titulů na newyorské burze (NYSE), které se v jeden den dostanou na nové roční maximum a nové minimum. Maxim a minim musí být nejméně po 2,8 procenta z celkového počtu akcií, jejichž cena se ten den změnila. Kromě toho musí být splněny další tři podmínky (počet nových maxim nesmí být více než dvojnásobkem nových minim, index NYSE je výše než před 50 obchodními dny, McClellanův oscilátor, další indikátor technické analýzy, je záporný a ukazuje "překoupený" trh).

Základní logika je jednoduchá: když je zároveň část trhu na nových maximech a část na minimech, děje se něco podivného a tedy může přijít korekce. Znamení údajně předpovědělo všechny velké výprodeje od roku 1985. Jakmile je potvrzeno, tedy zopakuje se ve více dnech, má být pravděpodobnost velkého výprodeje 24 procent.

Zní to všechno náramně vědecky. Kde je tedy problém? Když budeme dostatečně dlouho hledat, vždy najdeme v historických datech nějaké pravidlo, které zdánlivě vysvětluje pohyb trhu. Slepý matematik Jim Miekka znamení Hindenburgu vymyslel v roce 1995. Značnou část korekcí tedy předpověděl zpětně. Mohl aspoň ukazatel pojmenovat děsivěji, třeba jako v titulku, aby mu dodal větší váhu.

Soulad s historickými daty samozřejmě zdaleka nezaručuje, že bude znamení fungovat i v budoucnosti. Ostatně, jeho definice byla nedávno upravena. Čísla tedy lépe vycházejí. Pořád ale jde především o hledání zákonitostí i tam, kde žádné nejsou.

Znamení se vyskytlo začátkem srpna, o několik dní později bylo "potvrzeno", od té doby se ale už neopakovalo, přinejmenším podle původní definice. Jim Miekka už svoje investice z amerických akcií údajně stáhl. Autor základní myšlenky porovnání nových maxim a minim, technický analytik Norman Fosback, zase tvrdí, že by teď trh měl spíše růst. Investore, vyber si.

Co z toho všeho plyne? Určité riziko paniky či korekce na akciových trzích existuje vždy, ať už padlo znamení Hindenburgu nebo ne. Zvláště v posledních třech letech kdy padají kostlivci ze skříní bank i státních rozpočtů.

Nelze vyloučit korekci např. v důsledku budoucích makroekonomických dat z USA, kde se hospodářský zázrak (ekonomické oživení vyvolané vládními stimulacemi) nekoná, zato dluhy zůstávají. Nebo v důsledku obnovené nervozity v Evropě, kde se vlády chystají investorům naservírovat tučné porce nových dluhopisů.

S kolísavostí burz musí akciový investor umět žít, ale rozhodně by se neměl nechat strašit téměř okultními znameními. Za pozornost věnovanou znamení Hindenburgu nepochybně vděčíme i okurkové sezóně. Noviny je třeba nějak naplnit a krachy a krize jsou atraktivní téma.

Připraveno ve spolupráci s Finmagem (http://www.finmag.cz/).