Středeční údaje o dubnové inflaci podle ekonomů naznačují, že inflace navzdory rostoucím cenám potravin přestává být kvůli dopadům šíření koronaviru v české ekonomice problém. V následujících měsících by měla inflace dále klesat a podle některých analytiků by mohla ke konci roku klesnout i pod dvě procenta. Na druhou stranu přílišný pokles inflace a hrozba deflace by mohla do budoucna Českou národní banku vést k využití nestandardních nástrojů měnové politiky, jako je například kurzový závazek, upozornili ekonomové.
Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot, naopak pokračovalo zdražování potravin, především ovoce a zeleniny. V meziměsíčním srovnání byla dubnová inflace nižší o 0,2 procenta. ČNB minulý týden snížila základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta.
"Zatímco ještě na začátku roku měla ČNB obavy z přílišných inflačních tlaků, nyní se znovu potvrzuje, že jsou dávno pryč. Inflace v dubnu podle očekávání poklesla a nic nebrání tomu, aby se dál snižovala," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Inflace se podle něj v dalších měsících sníží pod tři procenta a dále by se mohla dostat až pod dvě procenta.
Pravděpodobnost deflace ale podle Dufka zůstává velmi nízká. "Ačkoliv inflace už není a ještě dlouho ani nebude problémem české ekonomiky, je třeba jí právě z tohoto pohledu věnovat velkou pozornost. Manévrovací prostor ČNB je v rámci tradičních mezí už téměř vyčerpaný, a tak případné zrychlení desinflačního trendu může centrální banku tlačit do nestandardních řešení. Záporné úrokové sazby by byly asi tím posledním krokem," dodal.
Obavy z deflace, které by mohly ČNB dotlačit do více nestandardních nástrojů měnové politiky, jsou ale i podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera prozatím předčasné. Pokud by ovšem měla centrální banka do budoucna přistoupit podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin k nestandardním opatřením, budou to zřejmě opět intervence proti koruně.
V příštích měsících přitom k poklesu inflace bude přispívat podle hlavního ekonoma Deloitte David Marka zejména pokles domácí poptávky a naopak opačným směrem oslabení kurzu koruny. "Stejně jako u ostatních ekonomických indikátorů i odhad vývoje inflace ztěžuje vysoká míra nejistoty dalšího vývoje pandemie a rozsahu ekonomických dopadů. Nicméně zdá se, že inflace nebude ten hlavní problém, jak si ještě na začátku roku centrální banka myslela," uvedl.
Meziroční růst
V nejbližších měsících je podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka ještě nutné počítat s meziročním růstem inflace kolem tří procent, avšak ve druhé polovině letošního roku a zejména v jeho závěru budou inflační tlaky v domácí ekonomice rychle odeznívat. V závěru roku by se tak podle Nováka mohla inflace dokonce dostat pod dvě procenta. "To bylo ještě na začátku února nemyslitelné. Zajímavé je, že se do cen alkoholu ani v dubnu stále plně nepropsalo zvýšení spotřební daně z lihu ze začátku letošního roku," upozornil.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že za normálních okolností jsou údaje o inflaci ostře sledovanou zprávou s potenciálně výraznými dopady na finanční trhy. "Momentálně ale aktuální úroveň inflace není až tak důležitou zprávou: centrální banka i finanční trhy předpokládají do dalších měsíců pokles inflace v české ekonomice s tím, jak HDP vykáže letos výrazný propad, což povede k výraznému zmírnění cenových tlaků," uvedl.
