Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zpomalilo na 1,0 z červnových 1,3 procenta. Ve své konečné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Upravil tak svůj dřívější rychlý odhad, ve kterém pro eurozónu uváděl tempo růstu 1,1 procenta. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 1,4 procenta z 1,6 procenta.
Zveřejněná čísla potvrzují, že inflace se výrazně vzdálila cíli Evropské centrální banky (ECB), která ji chce mít těsně pod dvěma procenty.
Loni v červenci míra inflace v zemích platících eurem i v celé EU činila 2,2 procenta.
V Portugalsku ceny letos v červenci klesly o 0,7 procenta, nejslabší růst pak vykázal Kypr, kde inflace činila 0,1 procenta, a Itálie s růstem o 0,3 procenta. Na opačném konci je Rumunsko (4,1 procenta), Maďarsko (3,3 procenta) a Lotyšsko se Slovenskem (obě 3,0 procenta). V České republice činil růst 2,6 procenta.
K růstu cen v eurozóně přispěly v červenci nejvíce služby, a to 0,53 procentního bodu. Za nimi následovaly ceny potravin, alkoholu a tabáku (plus 0,37 procentního bodu).
Takzvaná jádrová inflace v uplynulém měsíci meziročně klesla na 1,1 procenta z 1,3 procenta v červnu. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a je důležitým indikátorem pro měnovou politiku ECB.
Na minulém, červencovém zasedání ECB opustila dosavadní popis střednědobého inflačního cíle a místo toho mluví o "závazku symetrie inflačního cíle". Prezident ECB Mario Draghi tehdy řekl, že bankéřům se nelíbí, jak se inflace vyvíjí. "Symetrie znamená, že není žádná dvouprocentní horní hranice. Inflace se může odchýlit oběma směry," řekl tehdy Draghi.
