Data za květen
Inflace v Evropě klesla na 0,6 procenta, v Česku je situace horší

Roční míra inflace v Evropské unii v květnu činila 0,6 procenta, a snížila se tak z dubnové hodnoty 0,7 procenta. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. V České republice pak roční inflace klesla na 3,1 z dubnových 3,3 procenta, i tak ale patří k nejvyšším v Unii. Květen byl měsícem, kdy se evropská ekonomika potýkala s dopady šíření koronaviru a s opatřeními proti jeho šíření.

"Pokud si dáme poslední vývoj do delší časové perspektivy, v případě České republiky vůbec nemůžeme hovořit o nějakém dlouhodobě vysokoinflačním prostředí. Domácí svižný růst cen v posledním zhruba roce byl především důsledkem dlouhodobé konjunktury a s ní spojené nejnižší nezaměstnanosti v EU v letech před šířením koronaviru, která tlačila na spotřebitelskou poptávku a růst cen," uvedl ve středu na twiteru ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Král.

V eurozóně roční míra inflace v květnu klesla na 0,1 z dubnových 0,3 procenta, uvádí konečná zpráva statistického úřadu. Je to stejná hodnota, jakou Eurostat uváděl v předběžné zprávě, která neobsahuje data za celou EU.

Proti dubnu se ceny v eurozóně snížily o 0,1 procenta, v celé EU zůstaly v meziměsíčním srovnání beze změn. V České republice se ale o 0,5 procenta zvýšily.

V eurozóně k celkovému růstu cen přispěly v květnu hlavně potraviny, alkohol a tabák, a to podílem 0,64 procentního bodu. Následovaly služby s podílem 0,59 procentního bodu, naopak energie přispěly k celkovému poklesu cen.

Česko je na druhém místě

Nejvyšší roční inflaci v EU mělo v květnu Polsko, a to 3,4 procenta. Hned za ním je Česká republika, třetí nejvyšší inflace byla v Maďarsku. Tam činila 2,2 procenta. Naopak nejnižší inflaci mělo Estonsko, a to -1,8 procenta, což je deflace, tedy pokles cen v meziročním srovnání. Podobně Lucembursko registruje roční inflaci -1,6 procenta, Kypr a Slovinsko pak shodně -1,4 procenta. Roční míra inflace na Slovensku zůstala na dubnových 2,1 procenta, uvedl Eurostat.

Inflace v eurozóně se tak v květnu ještě více vzdálila cíli Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se roční inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.

Nízká inflace ale dává ECB dodatečný prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB už mimo jiné v reakci na pandemii zrušila omezení pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Uvolnila tak cestu případnému neomezenému tisku peněz.