Podvodné přesčasy
Inspektorát práce udělil proti loňsku dvojnásobné pokuty

Státní úřad inspekce práce udělil v první polovině roku 2341 pokut za asi 226,9 milionu korun. Pokut je téměř o třetinu víc než loni a jejich objem vzrostl na víc než dvojnásobek. Nedávno inspektoři prověřovali například bezpečnostní agentury. Zjistili, že jejich zaměstnanci pracují déle, než stanovuje zákon, a bez příplatků, oznámila Ivona Foltisová z kanceláře generálního inspektora.

Pracovní inspektoři letos do konce června provedli 32 879 kontrol, zhruba o třetinu víc než v prvním pololetí loňského roku. Nárůst množství pokut byl podobný, ale jejich celkový objem se zvýšil z loňských 100,9 milionu na 226,9 milionu korun, tedy o téměř 125 procent. Podle Foltisové za tím může částečně stát rozšíření kompetencí inspektorátu. "Teď je ovšem ještě brzy na hodnocení," řekla. Největší objem peněz vynesly kontroly na základě zákona o zaměstnanosti, třeba prověrky nelegálního zaměstnávání.

Inspektorát sleduje také množství pracovních úrazů. V první půlce tohoto roku se jich stalo dohromady 21 443, což je zhruba o osm procent více než loni. Smrtelných zranění ale naštěstí naopak ubylo. Loni v prvním pololetí podlehlo pracovním úrazům 51 lidí, zatímco letos 47. Většinu zranění způsobí pracovníkům materiály nebo výrobky, případně jejich úlomky.

Superčisté kanceláře

Nedávno provedli pracovní inspektoři například celorepublikovou mimořádnou kontrolu, která byla zaměřena na firmy podnikající v oblasti bezpečnostních a pátracích služeb. Zjistili, že mnozí zaměstnanci bezpečnostních agentur odpracují více hodin, než zákon povoluje pro pracovní dobu i přesčasy. Často také pracují bez odpočinku, ve směnách delších než 12 hodin nebo bez příplatků za práci o víkendu.

"Tyto skutečnosti se pak zaměstnavatelé snaží zastírat obcházením zákona," uvedla Foltisová. V řadě případů se inspektoři setkali s tím, že zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy třeba jako strážný a zároveň má uzavřenu dohodu o provedení práce například na úklid. Dohody o práci, které mají někteří zaměstnanci až tři či čtyři najednou, však slouží podle ní často jen jako zástěrka. "Jeden zaměstnanec třeba vykazoval osm hodin denně několikrát v týdnu úklidové práce, které zahrnovaly úklid jeho vlastní kanceláře o výměře devět metrů čtverečních," doplnila.

Na navýšení pracovní doby ovšem mnozí zaměstnanci přistupují dobrovolně, aby si více vydělali. "Firmy vyplácejí zaměstnancům mzdu na nejnižší možné úrovni. Sami zaměstnanci tudíž vyžadují odpracování většího počtu hodin, než stanovuje zákon," uvedla Foltisová.