Nová italská vláda mírně zvýšila cíl rozpočtového deficitu na příští rok na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dubnu v návrhu rozpočtu počítala se schodkem 2,1 procenta. Odhaduje také slabší ekonomický růst, uvedla agentura Reuters.
Strukturální deficit, který je očištěný o vlivy hospodářských cyklů a jednorázová opatření a který pozorně sleduje Brusel, by měl příští rok stoupnout na 1,4 procenta HDP z letošních 1,2 procenta. To je v rozporu s pravidly EU, která vyžadují, aby deficit postupně klesal k nule. V červenci Evropská komise vyzvala Itálii, aby příští rok snížila svůj strukturální deficit na 0,6 procenta.
Předchozí italská vláda se loni dostala do sporu s Bruselem kvůli plánu zvýšit letos deficit na 2,4 procenta HDP. Ministr hospodářství Roberto Gualtieri uvedl, že doufá v konstruktivní dialog s EU kvůli rozpočtu.
Nejnovější údaje počítají letos s růstem ekonomiky o 0,1 procenta místo původně očekávaných 0,2 procenta. Příští rok má ekonomika vzrůst o 0,6 procenta místo dříve uváděných 0,8 procenta.
Vyšší deficit je způsoben tím, že se vláda rozhodla zrušit automatické navýšení daně z přidané hodnoty (DPH), které mělo vstoupit v platnost v lednu a přinést rozpočtu 23 miliard eur (593,4 miliardy korun). Ekonomové varovali, že takové zvýšení by mohlo zastavit již tak mírný ekonomický růst. Nová vláda si stanovila za svoji prioritu, že nezvýší DPH.
Dluh Itálie, který je v poměru k HDP druhý nejvyšší v eurozóně za Řeckem, by měl letos stopnout na nový rekord 135,7 procenta HDP. Příští rok se má snížit na 135,2 procenta, když loni činil 134,8 procenta HDP.
Nová vláda také slíbila, že se zaměří na boj s daňovými úniky, a chce tak příští rok získat dodatečných sedm miliard eur. V rámci tohoto boje chce představit nová opatření, která povzbudí lidi, aby využívali snadněji dohledatelné platební karty než aby se uchylovali k neprůhledným hotovostním platbám.
