Ve Spojených státech se zvětšuje rozdíl v příjmech obyvatel. A není to vyloženě mezi chudými a bohatými. Rozdíl vzniká mezi superboháči a všemi ostatními.
Příjmy devadesáti procent Američanů se v poslední dekádě nemění. Většina průměrné populace sice dokáže spořit, ale posun za poslední roky je opravdu minimální.
Pokud se však zaměříme na "horních 10 procent", objevuje se zcela odlišný trend. Ti opravdu bohatí bohatnou více než kdykoli předtím.
V roce 2009 se 10 procent bohaté elity Spojených států dělilo o celou polovinu národního bohatství. Jeden z tisíce Američanů vydělává 2 miliony dolarů a více za rok - a tito lidé vydělávají desetinu všech příjmů v USA. Ještě v 50. letech minulého století byla situace odlišná. 90 procent "průměrného" obyvatelstva odpovídalo skoro 70 procentům národní ekonomiky.
Růst příjmů těch nejbohatších nastal v 70. letech minulého století. "Deregulace finančního sektoru zřejmě vytvořila obrovské riziko pro ekonomiku jako celek. Přitom posouvá příjmy nejbohatší elity stále dál," říká Jacob Hacker, profesor z Yaleovy univerzity.
Finančnictví se tak stalo jedním z nedůležitějších sektorů ve Spojených státech. To vedlo k potřebě vydělávat ještě více, hlavně vedoucí pracovníci a členové managementu při honbě za většími zisky začali mnohem více riskovat.
Ekonomiku kontrolují boháči
Navíc po částečném oklepání se z krize zaznamenali boháči v roce 2010 velký nárůst majetku. Ale ještě se bojí utrácet, výdaje zatím nedosahují takových hodnot jako před krizí.
Vzhledem k procentuálnímu zastoupení bohatých v americké ekonomice jsou jejich peníze v oběhu nutností.
"Šéfům a manažerům velkých firem se opět daří, ale ekonomika jako celek je na tom stále špatně. Nezaměstnanost je vysoká, navíc rozpočtové škrty probíhají jak na státní, tak na oblastní bázi," dodává Hacker.
Autorem článku, který vznikl ve spolupráci s Investičním webem, je Tomáš Poděbrad.
