Hospodaření státu se loni propadlo do ztráty 66,4 miliardy korun. To je zhruba o 25 miliard méně, než stát plánoval. O úspěchu se však rozhodně nedá hovořit. Stát dělá dluhy v době, kdy tuzemská ekonomika silně roste.
Za lepšími než očekávanými výsledky stojí podle ministra financí Miroslava Kalouska dobrý vývoj ekonomiky, nižší výdaje státu a vyšší příjmy daní. Při ekonomickém růstu firmy a domácnosti více vydělávají a utrácejí, což zvyšuje příjmy pro státní kasu. "Je příznivé, že deficit byl nižší, než byly předpoklady," uvádí analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek. "Vzhledem k tomu, jak rostla ekonomika, se nemohu zbavit dojmu, že výsledek by měl být lepší," upozorňuje.
Podle metodiky Evropské unie by přitom schodek byl ještě nižší - a to 40,4 miliardy korun. Schodek veřejných rozpočtů, který zahrnuje kromě hospodaření státu i schodky krajů, měst nebo mimorozpočtových fondů, se tak v minulém roce dostal pod hranici tří procent hrubého domácího produktu, což je kritérium pro přijetí eura.
Za celý loňský rok původně ministerstvo plánovalo schodek 91,3 miliardy Kč, počátkem října však díky lepší hospodářské situaci odhadlo letošní schodek rozpočtu na 81 miliard korun.
Letošní rozpočet zatím počítá se schodkem necelých 71 miliard korun. "Je to dosažitelný výsledek, ale těžko bude o mnoho lepší," říká Sobíšek. Podle něj reformy veřejných financí zatím nesměřují k vyrovnanému rozpočtu.
Foto: Tomáš Nosil
