Úspory na stáří
Kam nejlépe spořit na důchod?

Většina lidí pro dlouhodobé spoření volí produkty, v jejichž rámci slouží kapitál jako půjčka s pevným úrokem ve výši maximálně 3 až 4 procenta. Produkty, kde slepice snáší malá vajíčka a hodnota (kupní síla) těchto vajíček ještě k tomu dlouhodobě klesá.

V první části pojednání, kam spořit na důchod, jsme rozdělili slepice na tři druhy podle toho, zda snášejí vajíčka ve formě úroku, nájemného nebo podílu na zisku (dividendy). Jako nejlepší zajištění na důchod doporučuji svým klientům trojkombinaci všech tří druhů slepic.

V praxi je ale situace trochu jiná, většina lidí moderním finančním produktům příliš nerozumí, a proto se často spoléhá pouze na slepice snášející vajíčka ve formě úroku.

Jaká vajíčka snášejí běžné finanční produkty?

Stavební spoření a penzijní připojištění stojí na úroku

Většina finančních produktů používá kapitál jako půjčku za pevný úrok. Na úroku je založeno klasické bankovnictví. Banka plní v podstatě funkci burzy peněz a zprostředkovatele obchodu s penězi. Když uložíme peníze do banky, půjčujeme je prostřednictvím banky někomu jinému za úrok. Část úroku si nechá banka, část nám připíše na náš účet.

Na stejném principu funguje i stavební spoření, pouze s tím rozdílem, že ho podporuje stát. U stavebního spoření má účastník vedle úroku nárok ještě na státní podporu z nových vkladů. Jak se však ukazuje v posledních letech, státní podpora je věc pomíjivá, je třeba ji brát pouze jako bonus navíc, ale nelze na ní stavět dlouhodobý finanční plán.

Jako bonus navíc je třeba brát také státní příspěvek u penzijního připojištění, který účastník získává podobně jako u stavebního spoření pouze k novým vkladům, zatímco uspořený kapitál už generuje pouze úrok. Penzijní fondy nakupují z kapitálu účastníků penzijního připojištění převážně české státní dluhopisy. Výnosem penzijních fondů je tedy úrok dluhopisů očištěný o náklady fondu, státní příspěvek hraje na dlouhodobém horizontu zanedbatelnou roli.

Pokračování čtěte zde.

Autorem článku, který vznikl ve spolupráci s magazínem FinMag, je Jan Traxler.