Zloději i hackeři
Každá druhá firma byla obětí hospodářské kriminality
21.02.2014 06:51
Obětí hospodářské kriminality se v uplynulých dvou letech v Česku stalo 48 procent firem. Vyplývá to z nejnovějšího celosvětového průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC). Ve srovnání s posledním průzkumem z roku 2011 se počet společností v ČR, které se staly obětí kriminality, zvýšil. Tehdy se obětí hospodářské kriminality stalo 29 procent společností. Stále častěji ve světě i na české firmy útočí pachatelé prostřednictvím internetu. Za poslední dva roky se tak v Česku stalo obětí kybernetické kriminality dvakrát více firem.
Nárůst obětí hospodářské kriminality je podle vedoucího oddělení Forenzních služeb poradenské společnosti PwC Michala Kohoutka způsoben především nárůstem některých forem hospodářské kriminality, například počítačovými útoky. Výrazný vliv ovšem podle něj má i skutečnost, že firmy jsou mnohem úspěšnější v odhalovaní takových činů. Průzkum se totiž věnuje odhaleným hospodářským deliktům.
Celosvětově za poslední dva roky stoupl podíl firem poškozených hospodářskou kriminalitou z 34 na 37 procent. Ve střední a východní Evropě se podíl zvýšil z 30 na 38 procent.
Nejčastějším typem hospodářské kriminality v ČR zůstává krádež či zpronevěra majetku firmy jejími zaměstnanci, a to v 80 procentech případů. Celosvětový průměr u krádeží je přitom 69 procent.
Sílícím trendem se pak stává počítačová kriminalita, která v České republice zaujímá druhé místo s 31 procenty, zatímco ještě před dvěma lety byla na čtvrté příčce s podílem 13 procent.
"Počítačová kriminalita je nebezpečná i tím, že poškozené společnosti nemusejí probíhající útoky vůbec odhalit. Proto je pravděpodobné, že její skutečný výskyt bude mnohem vyšší, než jaký firmy uvádějí. Ještě na přelomu tisíciletí jsme firmám radili, ať se připravují na útok hackerů, nyní jim doporučujeme, ať předpokládají, že už k němu došlo," uvedl odborník na počítačovou kriminalitu ze společnosti PwC Filip Volavka.
Škody v řádu milionů
Důvodem nárůstu počítačové kriminality je podle Volavky stále intenzivnější využívání potenciálu moderních technologií. "Téměř každá firma používá webové aplikace, má vzdálený přístup do svých informačních systémů a stále více společností používá cloud. Ne všude však jde rychlost technologického pokroku ruku v ruce s odpovídajícím zabezpečením."
Třetím nejčastějším typem hospodářské kriminality jsou úplně nově podvody v nákupním procesu spočívající v podvodech u výběrových řízení nebo například ve skrytých dohodách účastníků tendrů.
Kohoutek upozornil, že každá druhá firma, která se stala během uplynulých dvou let obětí podvodu, utrpěla škodu minimálně dva miliony korun. "U 15 procent dotčených firem přesáhla dokonce 100 milionů korun. K tomu je třeba ještě přičíst nefinanční újmu v podobě poškození dobrého jména firmy či negativní dopad na morálku zaměstnanců," uvedl. Dvě české firmy přitom v průzkumu podle Kohoutka uvedly, že jim byla způsobena škoda přesahující 100 milionů dolarů.
Zatímco před dvěma roky byli nejčastějšími pachateli hospodářské kriminality v Česku přímo zaměstnanci, nyní je těsně předstihly osoby mimo firmu (51 procent, oproti 49 procentům). Typickým podvodníkem z řad zaměstnanců je muž ve věku mezi 31 a 40 lety, který pracuje ve společnosti tři až pět let. Mimo firmu je nejvíce pachatelů z okruhu obchodních zástupců nebo zprostředkovatelů (22 procent), následují zákazníci a dodavatelé. Celkem 42 procent případů je přitom stále odhalováno mimo firemní kontrolní systémy.
České firmy podle Kohoutka vůči podvodníkům během posledních dvou let přitvrdily. Více než 90 procent z nich ukončí s přistiženým zaměstnancem pracovní poměr, v předchozím průzkumu to bylo 81 procent. V případě pachatele mimo firmu s ním sedm z deseti poškozených přeruší obchodní vztahy. "Je povzbuzující, že poměrně často, ve více než 80 procentech případů dojde i k podání trestního oznámení, celosvětový průměr je přitom okolo 60 procent," uvedl Kohoutek.
Průzkumu se formou on-line dotazníku zúčastnilo 5128 respondentů z 99 zemí, z toho bylo 94 předních českých společností. Polovinu respondentů tvořili vedoucí pracovníci firem, 35 procent dotázaných zastupovalo veřejně obchodované společnosti a 54 procent respondentů bylo ze společností s více než 1000 zaměstnanci.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.