Ve světě pojišťovnictví je "ošálení kamarádem" celkem běžná praxe. Jako bychom zapomínali na staré známé "důvěřuj, ale prověřuj". Nebo máme peněz na rozdávání, že podepíšeme cokoliv nám známý do růžova vychválí?
Ono ale nejde jen o důvěru a o známé, s finanční gramotností obecně to v našem státě také není žádná hitparáda. Často totiž nejde jen o sazby, procenta, úroky, ale o obyčejný selský rozum. Na jednu stranu chápu, že se lidem nechtějí číst několikastránkové smlouvy, že jim nerozumí, ale pokud se zadlužuji na roky či desítky let života, tak je to celkem na místě. Na druhou stranu, když něčemu nerozumím, tak se přece zeptám. Kdysi jsem na jednom školení slyšela větu: "Pokud něčemu nebudete nerozumět, okamžitě se ptejte. Ve financích není hloupých otázek. Tady jde o prachy!" Kéž by to tak fungovalo! Realita je ale taková, že u piva je každý pomalu investiční specialista, ale když dojde na lámání chleba, tak si lidé nechají "natlačit" takové poklady, že se nestačím divit, co dospělý člověk může vůbec podepsat.
Zrovna minulý týden nám zaklepal na dveře kanceláře jeden pán s tím, zda by mohl poprosit o radu. Vrazil mi do ruky úvěrovou smlouvu, kde si půjčil peníze (naštěstí jen několik tisíc) s úrokem 55 procent (RPSN 75 procent). Když jsem to viděla, tak na mě šly mdloby. Říkám si, jak někdo vůbec může takovou lichvu s čistým svědomím provozovat? Ale zase jsme u toho: kdybychom si takové "supervýhodné" půjčky nebrali, tak takové společnosti neexistují.
Každého z nás za mlada maminka učila, jak zacházet s penězi, jak je neutrácet, že není jednoduché je vydělávat a že bankovky nerostou na stromech. Začít o penězích ale přemýšlet v trochu širším smyslu, a hlavně dlouhodobě, už nás nikdo nenaučil. Nemělo by být hospodaření s penězi vedle psaní, čtení a počítání to nejdůležitější, co má člověk umět? Vždyť to potřebujeme po celý svůj život!
Naštěstí se, zdá se, blýská na lepší časy. Ministerstvo financí s Českou národní bankou plánuje průzkum finanční gramotnosti českých občanů. Že by nad tím začal konečně někdo "tam nahoře" přemýšlet? Doufejme, že to nebude jen plácnutí do větru. Na první pohled vypadá vše zajímavě: průzkum by měl proběhnout mezi tisícovkou respondentů ve věku nad 18 let a měl by se zabývat tématy týkajícími se peněz, placení, inflace, hospodaření s penězi, rozpočtu a plánování, finančních produktů a práv spotřebitele.
Téma naštěstí pomalu proniká i do školních škamen. "Výuka finanční gramotnosti se postupně do škol zavádí. Vypracovali jsme takzvaný standard finanční gramotnosti. Ten je podkladem pro zapracování tématu do osnov jednotlivých stupňů škol," uvedl Jiří Kitzberger z ministerstva školství pro ČT24. "Na úrovni středoškolské už je v povinných osnovách nebo v rámcových vzdělávacích programech zapracován. Na základní školy dojde brzy. Při nejbližší revizi osnov," dodal Kitzberger.
Právě výuka na základních školách je přitom nejdůležitější. Zkrátka a jasně: už od dětství bychom se měli učit nejen počítat, ale taky počítat peníze. Je sice krásně, že víme, že pět krát pět je dvacet pět, k čemu nám to však je, když jsme si schopní vzít kreditku od každého, kdo nám ji nabídne. Když prošustrujeme všechno, co vyděláme, a při slově rezerva se nám vybaví jen ta, kterou vozíme v kufru našeho nabouchaného auťáku.
Na první pohled nic složitého, že? Tak proč je každý desátý Čech v registru dlužníků?
Věřme, že finanční krize nás z takového lehkomyslného zacházení s penězi vyléčila nebo alespoň přinutila zamyslet a že se začíná blýskat na lepší časy. Systematické zařazení finanční gramotnosti do vzdělání a určitá regulace nebankovního sektoru by mohla pomoci...
Autorka, Petra Dusová, je finanční poradkyní.
Připraveno ve spolupráci s Finmagem (http://www.finmag.cz/).
