Mladí bez práce
Kurzarbeit neláká, miliony se přesunou směrem k absolventům

Ministerstvo práce se chystá využít většinu peněz, které mělo pro firmy v potížích na takzvaný kurzarbeit, na podporu zaměstnávání absolventů. Podniky totiž tuto pomoc příliš nevyužívají. Ze 400 milionů korun vyčerpaly zatím jen deset milionů. Celkem 250 milionů se tak přesune na příspěvky na mzdu mladým. Novinářům to po jednání tripartity řekl ministr práce v demisi František Koníček. Zaměstnavatelé s opatřením souhlasí.

Příspěvek na kurzarbeit od září 2012 čerpalo podle podkladů pro jednání tripartity jen 29 firem. Rozdělily si deset milionů. Do srpna 2015 původně mohly získat 400 milionů korun. Na mzdy a odvody přijatého nezaměstnaného do 30 let může firma od státu dostat až 24 tisíc korun. Příspěvek může pobírat až rok.

"Pro mladého absolventa je to dobrá šance, pokud do čtyř měsíců po absolvování školy nesežene žádnou práci," míní Koníček. Věří, že zaměstnavatelé budou příspěvky využívat a mladé přijmou. Doufá, že o takovou nabídku a příjem budou stát i absolventi, i když příjem nebude odpovídat jejich představám.

Podle podkladů pro jednání tripartity evidovaly úřady práce ke konci září 168 300 nezaměstnaných do 30 let. Ti tak tvoří 30 procent lidí bez práce. Příspěvek na mzdy se poskytoval na 8953 mladých pracovníků.

Na podporu kurzarbeitu je ještě 390 milionů, to se nyní zredukuje na 140 milionů. Zástupci zaměstnavatelů s tím souhlasí. Podle prezidenta svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by se na podporu zaměstnávání absolventů mělo převést co nejvíc prostředků. Dodal, že české firmy se do projektu kurzarbeitu nezapojily. Mnohé se prý nechtějí před konkurencí přiznávat, že jsou v problémech. Nepodařilo se ani financování z peněz EU, dodal Hanák. V minulosti kritika směřovala ale spíš k tomu, že pravidla pro kurzarbeit byla nastavena příliš přísně a mnohé podniky tak na pomoc nedosáhly.