Pomůže zemi z krize, zachrání desetitisíce pracovních míst. S těmito argumenty přemlouvali zaměstnavatelé a odbory tehdejší vládu, aby zavedla českou formu takzvaného kurzarbeitu známého z Německa. Po roce a čtvrt fungování však jeho výsledky nejsou příliš slavné.
Česká obdoba kurzarbeitu, v jehož rámci jsou zaměstnavatelům poskytovány prostředky na vzdělávání a mzdové náklady zaměstnanců, kterým nemohla být přidělovaná práce z důvodu poklesu objemu zakázek, začala fungovat v září 2012 a má pokračovat až do srpna 2015.
Celkový rozpočet projektu byl stanovený na 400 milionů korun. Podle materiálu ministerstva práce a sociálních věcí, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici, však byly do konce loňského roku uzavřeny dohody se 41 zaměstnavateli ve výši pouhých 26,78 milionu korun. Vyplaceno z nich bylo 14,85 milionu. Celkem stát podpořil 795 zaměstnanců podniků v obtížné ekonomické situaci. To vše za situaci, kdy počet nezaměstnaných z dlouhodobého hlediska roste a šplhá k rekordním číslům.
"Důvod, proč to nefunguje, je jednoduchý: naprosto neuvěřitelná administrativa spojená s čerpáním těchto prostředků," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula.
Problémem podle něj je už to, že peníze na projekty jdou z evropských peněz, a musí se tedy přizpůsobit evropským pravidlům. "Řada firem vůbec nebyla ochotná podstoupit peripetii projektové žádosti. V zemích, kde je jinak kurzarbeit realizován, je cesta k finančním prostředkům a ochraně pracovních příležitostí mnohem jednodušší a logičtější," dodal Středula.
Krach projektu nepřímo přiznalo už za minulého ministra Františka Koníčka i ministerstvo práce a sociálních věcí. V říjnu loňského roku se proto s odbory a zaměstnavateli dohodlo, že 250 milionů z původních 400 milionů přesune na podporu zaměstnávání absolventů.
