Člověk by si měl půjčovat peníze jen na důležité věci, jako je byt či dům. A měl by si dopředu spočítat, že bude schopen půjčku splácet. Uvedlo to 83 procent žáků, kteří v loňském roce prošli v osmé či deváté třídě výukou finanční gramotnosti. Studenti výuku vesměs chválili, jedničkou či dvojkou ji ohodnotilo téměř 70 procent z nich.
Do projektu Investování hrou se v uplynulém školním roce zapojilo 13 základních škol. Zúčastnily se jej zhruba tři stovky osmáků a deváťáků, v průzkumu jich odpovídalo 179. Podle většiny z nich má taková výuka smysl - 31 procent studentů jí dalo jedničku, dalších 38 procent dvojku. Pětku si vysloužila u dvou procent žáků.
"Děti jsou velice otevřené myšlenkám, které vedou k finanční zodpovědnosti. Je třeba, aby tyto informace nasávaly včas a takovou formou, která jim pomůže uložit si je do dlouhodobé paměti," uvedl Roman Pospíšil z Institutu pro finanční poradenství (IPFP), který je jedním z autorů projektu.
V osmi hodinách se děti učily s pomocí kvízů, videí a diskusí podnikat a spořit. V dalších osmi hodinách sehrály hru na řízení investiční společnosti. Čtrnáctkrát vybraly z 11 fiktivních společností tři až pět firem, jejichž akcie "nakoupily". Podkladem jim byly upravené zprávy z médií.
V průzkumu studenti odpovídali například na otázku, co je to lichva. Tři pětiny správně uvedly, že jde o poskytování půjček za podmínek velmi nevýhodných a riskantních pro toho, kdo si půjčuje. Pětina dětí nevěděla a další zaškrtly alternativy, že jde o historický název pro úvěr, či poskytování bankovních služeb tam, kde není banka.
V jiném dotazu téměř 85 procent dětí uvedlo, že příjem člověka může v průběhu let růst i klesat, záleží na individuálním úspěchu každého. "Do průzkumu jsme záměrně zařadili otázky, které nebyly předmětem našeho kurzu, aby tím výsledky nebyly ovlivněny," dodal hlavní autor projektu Miloš Filip.
