Svět piva
Lidé budou v příštím roce méně nakupovat a více šetřit. I na pivu

Výhledy české ekonomiky v příštím roce nejsou příliš optimistické a negativně se odrazí i v tuzemském pivovarnictví. "V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti," uvedl v rozhovoru pro TÝDEN generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Jak váš podnik zasáhla ekonomická krize? Mnozí ekonomové naznačují, že už odezněla. 

To jsou ti optimisté. Ale já slyšel i jiné ekonomy a ti říkají, že "možná přijde ještě jedna krize a bude ještě hlubší". Předpovědi o tom, jak se bude dařit světové ekonomice nebo českému hospodářství, jsou rozkývané. A navíc, jedna věc je analýza ekonomů, něco jiného je úsudek nebo určitý cit každého, kdo má na starosti nějaký podnikatelský subjekt nebo podnik. 

Jaký je váš úsudek? 

Já bych se vrátil na chvíli do roku 2009. V České republice jsme nebyli postiženi finanční krizí. U nás se víc projevila hospodářská recese. Vím, že nyní ekonomové říkají, jak ekonomika roste... Ale něco jiného je podívat se do struktury růstu a vidíme, že je tažen exportem, zatímco spotřeba domácností - obvykle tradiční pilíř růstu - vykazuje spíš negativní trend.

Jak se pokles spotřeby projevil v pivovarnictví? 

Hlavní propad nastal loni v druhé polovině roku. Celkový meziroční pokles mezi lety 2009 a 2008 byl někde okolo šesti procent. A když se podíváme na letošní rok, tak to číslo je ještě výrazně horší. Za pololetí činil výsledek minus dvanáct procent. Když se na to podívám realisticky, tak se tento propad do konce roku ještě prohloubí. Můj osobní odhad je, že celkový propad se na konci roku bude pohybovat okolo patnácti procent. České pivovary skutečně nemají na růžích ustláno.

Jaké jsou příčiny tak dramatického propadu?

Je jich celá řada. Jednou z nich je zvýšení spotřební daně, k níž došlo od 1. ledna 2010. Mělo to sice být přechodné zvýšení, jak to původně plánovala Fischerova vláda, ale vše nasvědčuje tomu, že už to tak zůstane. Na pivovarnictví se to významně podepsalo. Státnímu rozpočtu to nepomohlo, protože predikovaný cíl bylo zvýšení o 1,4 miliardy korun, což se podle mého názoru nepodaří naplnit. Za první pololetí je výtěžnost na spotřební dani o zhruba 260 milionů korun vyšší. Za druhé pololetí se to už nedožene.

A další příčiny?

Je jí i oblast gastronomie. Český konzument začal méně navštěvovat restaurace. Svým dílem k tomu letos přispělo i velmi nešťastné počasí v měsících, které jsou klíčové pro prodej piva, otevírání předzahrádek a dalších venkovních prodejních míst. Například v srpnu se prodej propadl o třináct procent a to je srpen letní měsíc. Druhý vliv má na svědomí posilující česká koruna. Pro zahraniční hosty už je pivní turistika drahá a není zajímavá. Skupinové příjezdy turistů z Německa, Anglie nebo Irska významně opadly.

Z vašeho pohledu na tuzemskou ekonomiku tedy vyplývá, že její těžké časy ještě neskončily. Očekáváte tedy opět ekonomický pokles, tzv. "druhé dno"?  

Hospodářská recese v České republice bude pokračovat. V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti. Z tohoto hlediska patří pivo pro celou řadu lidí do kategorie takzvaných zbytných komodit. Znamená to, pokud na pivo nemám peníze, přestanu ho kupovat nebo snížím spotřebu.

Pokud se naplní váš odhad, že tuzemské pivovarnictví letos klesne o 15 procent, očekáváte, že v příštím roce by mohlo propadnout ještě více?

Za poslední dva roky už bude propad dohromady činit 21 procent. Myslím, že to zůstane na letošní úrovni. V případě, že se vydaří počasí, mohl by přijít mírný, ale opravdu velice mírný růst.

Jak si letos stojí Budějovický Budvar?

Když vezmu v potaz podmínky, ve kterých se pohybujeme, tak musím konstatovat, že si letos vedeme poměrně dobře. Z hlediska objemu prodejů jsme zaznamenali k 30. září pokles o nějakých 0,8 procenta a jsme na úrovni 970 tisíc hektolitrů. Ke stejnému období jsme měli tržby 1,52 miliardy korun, zatímco loni to bylo 1,57 miliardy korun. Oněch 50 milionů rozdílu se především skládá i z 28 milionů korun, o které jsme v tržbách přišli kvůli silnému kurzu koruny vůči cizím měnám. Jsme významný exportér v rámci České republiky, a navíc máme atypický podíl domácích a zahraničních tržeb, které jsou půl na půl. Proto u nás mají veškeré kurzové výkyvy významný vliv. Těch zbylých dvacet milionů propadu je dáno změnou orientace zákazníků na výrobky s nižší cenou. 

Co je pro vás větší hrozba, výkyv eura nebo dolaru?

Pro nás je to určitě výkyv eura, protože nějakých 70 procent zahraničních tržeb je fakturováno v eurech.

Předpokládám tedy, že vaším bytostným zájmem je, aby bylo euro v Česku co nejdříve.

Bylo by to příjemné. Ale my jsme realisté. Česká republika v tuto dobu nesplňuje Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. A až je budeme splňovat, tak potom bude minimálně tři roky trvat přechod na euro. Proto se domnívám, že ani v roce 2014 tu euro mít nebudeme.

V příštím roce dojde ke zdražení elektřiny, vody a dalších vstupů. Jak se na to připravujete?

Jsme ve stadiu příprav plánu na příští rok. Možné pohyby cen nejen zmíněných položek pozorně sledujeme a zároveň vyjednáváme s dodavateli. K ceně elektřiny můžu určitě říci, že se mi nelíbí, jak je víceméně ovlivňována administrativními kroky.

Růst cen vstupů a surovin vám zvýší náklady. Zdražíte kvůli tomu pivo?

Zatím nepředpokládáme, že bychom v roce 2011 plošně upravovali ceny našich výrobků. Jednání ještě probíhají, ale dá se říci, že na nákladové stránce to jsou samá negativa. Na to reagujeme tak, že hledáme nejrůznější úspory měrných spotřeb, jako například u vody. Pro příklad: v devadesátých let byla měrná spotřeba vody deset hektolitrů vody na hektolitr piva, zatímco dnes se pohybujeme na úrovni 4,2 hektolitru.