Schváleno Sněmovnou
Lidé pracující na dohodu získají náhrady 350 korun za den, změnit by se mohla paušální daň

Lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti zřejmě dostanou v případě výpadku příjmů kvůli epidemii koronaviru náhrady 350 korun za den. Podmínkou bude mimo jiné to, že odváděli nemocenské pojištění. Předpokládá to vládní novela, kterou v pátek zrychleně už v úvodním kole schválila Sněmovna hlasy 143 ze 154 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo.

Takzvaní dohodáři budou moci podle předlohy žádat o příspěvek zpětně za období od 12. března do 8. června. Celkem tedy dosáhnou až na 31 150 korun. Žádat budou moci lidé, kteří práci na dohodu plnili nejméně čtyři z šesti měsíců před koronavirovou krizí. Novelu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

"Změna byla projednávána napříč politickým spektrem a není účelné její přijetí odkládat," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Opozice ale poukazovala na to, že pomoc pracovníkům na dohody prosazovala neúspěšně už dřív a vládní návrh přichází pozdě. "Vláda vystavila řadu lidí tomu, že museli jít na úřad práce nebo se ocitli ve finančních potížích," uvedla Věra Kovářová (STAN). Podle Lucie Šafránkové (SPD) vláda pracující na dohody dlouhodobě ignorovala a v podstatě diskriminovala. "Pozdě, ale přece," konstatoval pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Na rozdíl od živnostníků a společníků malých společnostní s ručením omezeným budou muset lidé pracující na dohody doložit tato ujednání a mzdové listy, protože finanční správa o nich nevede evidenci. Vyřizování žádostí tak bude delší.

Na podporu bude mít nárok podle odhadu ministerstva financí až 116 tisíc lidí. Česká správa sociálního zabezpečení na konci března evidovala 222 600 takzvaných dohodářů. Zhruba polovina z nich měla vedle toho ještě zaměstnání, druhá polovina byla odkázaná na příjem z práce na dohodu.

"Novodobé pracovní otroctví"

Na dohody často pracují samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi nebo studenti. Využívají se i u kratších úvazků. Komunistický poslanec Leo Luzar ale prohlásil, dohody představují novodobé pracovní otroctví, když se z nich postupně stal základní příjem mnoha lidí.

Na dohodu o pracovní činnosti se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3000 korun měsíčně, odvádí se pojistné. Dohoda o provedení práce zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10 tisíc korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.

O kompenzační bonus 500 korun denně budou moci podle novely zpětně žádat i osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých společnostní s ručením omezeným, kteří za koronavirové krize souběžně pracovali na pojištěnou dohodu. Dosud jsou tito lidé ze státních podpor vyloučení. Souběh čerpání obou příspěvků ale možný nebude.

Dopad na veřejné rozpočty odhadlo ministerstvo financí nejvýše na 2,1 miliardy korun. Náklady státu mají být 1,4 miliardy korun, obcí půl miliardy korun a krajů 200 milionů korun. Předloha předpokládá zvýšení již schválené náhrady pro obce o 50 korun na 1250 korun na obyvatele.

Zjednodušení paušální daně

V úvodním kole v pátek Sněmovna také podpořila návrh, který počítá s tím, že živnostníci s ročním příjmem do 800 tisíc korun by mohli od 1. ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Využití této daně bude dobrovolné. Pro příští rok by mohla daň představovat 5740 korun měsíčně. Paušální daň by měla být složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun. Předlohu nyní posoudí rozpočtový výbor.

V částce paušální daně je zahrnuto zdravotní pojistné 2514 korun, daň z příjmů 100 korun a minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent. Pro příští rok odpovídá 3126 korunám. Paušální daň má podnikatelům podle ministerstva financí přinést kromě finanční úspory také méně administrativní zátěže a důvodů k většině kontrol z finančního úřadu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že ministerstvo původně navrhovalo limit příjmů až jeden milion, protože to je hranice povinné registrace k placení daně z přidané hodnoty. Musela však ustoupit koaličním sociálním demokratům, kteří chtěli částku nižší, takže 800 tisíc korun je kompromis.

Limit podle některých nedává smysl

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) očekává, že se o této částce bude ještě diskutovat. Poukazovala na to, že tato částka nemá vazbu na jiný zákonný limit, například na registraci k DPH. Také podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nedává limit 800 tisíc korun žádný smysl. Občanští demokraté budou předkládat návrhy na zvýšení limitu na jeden milion a budou navrhovat i zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH, uvedl poslanec ODS Jan Skopeček.

Projednávaná novela definuje novou kategorii poplatníka daně z příjmů fyzických osob, a to poplatník v paušálním režimu. Nutnou podmínkou pro to, aby poplatník byl považován za poplatníka v paušálním režimu, je podle důvodové zprávy povinnost podat finančnímu úřadu oznámení o vstupu do paušálního režimu.

Ministerstvo financí poznamenává, že možnost živnostníka sjednat si s finančním úřadem paušální daň existuje v zákoně už od roku 2001. Mělo jim to zjednodušit administrativu. I přes několik novel, které měly tento institut zatraktivnit, ho podnikatelé využívají jen v několika desítkách případů za rok, uvedlo MF. Nově zaváděný dobrovolný režim má být k poplatníkům vstřícnější.

Poslanec SPD Jan Hrnčíř už k novele předložil pozměňovací návrh, který snižuje firmám s obratem do tří milionů korun sazbu daně z příjmů na 15 procent. Chce tak snížit daňové zatížení malých firem.