V roce 2010 bylo v Česku vyhlášeno 1615 firemních bankrotů, ve srovnání s rokem 2009 se jejich počet zvýšil o 159. Rovněž rostl počet insolvenčních návrhů týkajících se firem nebo podnikatelů, který meziročně stoupl ze 4425 na 4910. Vyplývá to z analýzy společnosti CCB - Czech Credit Bureau.
Bankroty obchodních společností činily 78 procent celkového počtu, podíl 22 procent měly bankroty fyzických osob podnikatelů. "Zatímco v případě obchodních společností bylo v roce 2010 vyhlášeno pouze o osm bankrotů více než v roce 2009, u fyzických osob podnikatelů to bylo o 151 bankrotů více," uvedla vedoucí analytického oddělení CCB Věra Kameníčková.
Růst firemních bankrotů o 11 procent v roce 2010 tak byl téměř výlučně spojen s růstem bankrotů fyzických osob podnikatelů. Zatímco dynamika bankrotů obchodních společností dosáhla pouhého jednoho procenta, u fyzických osob podnikatelů to bylo 73 procent.
V průměru bylo za každý měsíc 2010 vyhlášeno 135 bankrotů, v roce 2009 to bylo o 14 bankrotů méně. U obchodních společností byl v obou letech vyhlášen téměř shodný počet bankrotů - v roce 2009 to bylo 104 a v roce 2010 pak 105. U fyzických osob podnikatelů stoupl průměrný počet bankrotů téměř dvojnásobně, ze 17 v roce 2009 na 30 v roce 2010.
V prosinci 2010 bylo vyhlášeno 160 firemních bankrotů, což je o 15 více než v listopadu. Ve srovnání s listopadem se počet bankrotů zvýšil o pět případů u obchodních společností a o deset bankrotů u fyzických osob podnikatelů. Šlo zatím o rekordní počet návrhů na firemní bankrot za jeden měsíc od roku 2008. Celkem bylo podáno 577 návrhů, což je o 60 návrhů více než v listopadu a o 162 více než v prosinci roku 2009.
Praha v čele žebříčku
Nejvíce firemních bankrotů bylo loni tradičně vyhlášeno v Praze, kde je však i nejvyšší počet registrovaných firem. Meziročně se tam zvýšil počet bankrotů o dvě procenta. Meziročně se počet bankrotů zvýšil nejvíce v Pardubickém kraji (o 73 procent), v Olomouckém kraji (o 63 procent) a v Jihomoravském kraji (o 29 procent). Naopak počet bankrotů se meziročně snížil v Ústeckém kraji (pokles o 21 procent), Jihočeském (o 12 procent), Zlínském (o čtyři procenta) a Středočeském (o tři procenta).
Není to jen odlišná dynamika bankrotů obchodních společností a fyzických osob podnikatelů v jednotlivých krajích, která ovlivňuje rozdílnou meziroční dynamiku firemních bankrotů. "Je pravda, že u Pardubického a Olomouckého kraje, které vykázaly nejvyšší meziroční růst firemních bankrotů, byl i nadprůměrný podíl fyzických osob podnikatelů na firemních bankrotech. Avšak ten měl také Ústecký kraj, ve kterém se naopak meziročně snížil počet firemních bankrotů," vysvětlila Kameníčková.
Zdaleka nejnižší podíl fyzických osob podnikatelů na firemních bankrotech vykázala Praha, a to pouhých pět procent; nejvyšší podíl měl kraj Olomoucký se 42 procenty.
Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v roce 2010 vyhlášeno v odvětví obchodu (362 bankrotů). Meziročně se však zde výskyt bankrotů snížil o sedm procent. Druhý nejvyšší počet bankrotů byl vyhlášen u obchodních společností patřících do odvětví stavebnictví (172), zde však se jejich počet meziročně zvýšil téměř o třetinu.
Dalším odvětvím s významnějším počtem bankrotů jsou služby převážně pro podniky, kde bylo 105 bankrotů, což je o 15 procent méně než v roce 2009. V odvětví pronájmu strojů a zařízení bylo loni vyhlášeno 91 bankrotů obchodních společností, o 26 procent více než v předchozím roce.
