Lidé, kteří v krizové době nastupují do zaměstnání, budou pravděpodobně vydělávat méně a spořit více než předchozí generace. A nejen krátkodobě, ale po celý zbytek života.
Důkazem je generace důchodců, kteří vyrůstali ve třicátých letech 20. století během krize ve Spojených státech. Dodnes jsou zvyklí více spořit, ačkoli už by si dlouhá léta mohli dovolit příjemně utrácet. Generace padesátých let naopak více utrácela, využívala snadno dostupné úvěry a patřila k nejvíce utrácejícím věkovým skupinám.
Ekonomické průzkumy odhalily, že chování lidí je z velké části ovlivněno tím, v jakém prostředí prožili své mládí. Jaký bude dopad současné hospodářské krize na mladou generaci?
Recese mladé neovlivní? Brzděte optimismus
Postupné zlepšování ekonomických ukazatelů vede některé ekonomy k předpokladu, že krize nebyla tak hluboká a tak dlouhá, aby dala vzniknout generaci "zasažených".
ČTĚTE TAKÉ: Češi chtějí v době krize hlavně práci, ukázal průzkum
Americký Národní úřad pro ekonomický výzkum však přišel s tím, že i jediný těžký rok může zásadně ovlivnit hodnoty a chování lidí.
Lidé v současnosti investují konzervativněji, vybírají si bezpečnější zaměstnání, berou zároveň menší platy a věří v prospěšnost přerozdělování bohatství a státních zásahů. Část lidí začala věřit tomu, že úspěch je spíše výsledkem štěstí než snahy a píle.
Podle profesorky Paoly Giulianové z Anderson School of Management takoví lidé méně pracují a jsou méně produktivní. To může brzdit další ekonomický růst.
V souvislosti s případnou ztrátou zaměstnání se také zhoršuje psychická kondice pracujících. Řada lidí se navíc politicky přeorientovala. Pohled do historie je snad dostatečně odstrašující - hospodářská krize ve třicátých letech nepřinesla jen New Deal, ale také třetí říši.
Co je "normální"?
Světová ekonomika se odrazila ode dna. Mezi ekonomy a investičními manažery ve Spojených státech se začíná definovat, co bude po krizi "normální". A ať to bude cokoli, dojde pravděpodobně k odklonu od vysoce kapitalistické tržní kultury posledních 25 let.
"S každou krizí se ve Spojených státech vyrojily i předpoklady, že Američané utáhnou opasky a budou skromnější. Od druhé světové války se to však ještě nikdy nestalo," tvrdíval vždy Robert Reich, profesor University of Kalifornia v Berkeley. Nyní si však společně s dalšími ekonomy a investory myslí, že k tomu dojde. Věří tomu například i George Soros nebo hlavní ekonom Goldman Sachs Jim O'Neill.
Důvodem nebude jen ekonomická krize, ale také ztráta americké dominance nad světem. Rozvíjející se trhy - Čína, Indie, Brazílie a další - budou silnější, dolar bude pokračovat v oslabování, americká pracovní síla bude čelit stále větší konkurenci ze zahraničí. V neposlední řadě budou americký růst brzdit také vyšší míra regulace a inflace.
Slabý dolar = chudší Američan
Oslabený dolar bude mít za následek to, že si za něj Američané méně koupí. A budou se cítit chudší. Navíc generaci dnešních amerických vysokoškoláků může skutečně potkat snížení průměrného platu.
Úspory amerických domácností jsou dnes čtyřnásobné ve srovnání s rokem 2008. A z průzkumů vyplývá, že lidé chtějí šetřit dál. Polovina dotázaných přestala investovat na kapitálových trzích, většina nezamýšlí investovat další tři roky a 43 procent Američanů nevěří, že se ekonomika vrátí na předkrizovou úroveň.
Americká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí 2009 posílila o 5,7 procenta, lidé evidentně zlepšení situace nepociťují. Zřejmě je to proto, že krizí nejsilněji utrpěli soukromníci a malé firmy.
ČTĚTE TAKÉ: Průzkum: Krize přinutila Čechy nakupovat zboží v akcích
"Žijeme v unikátní době. Sledujeme největší odklon finančního kapitalismu od skutečné ekonomiky od 19. století," tvrdí laureát Nobelovy ceny a profesor Columbia University Edmund Phelps. "To neznamená, že by banky nefinancovaly některé užitečné projekty, třeba větrné elektrárny a podobně. Zaměřují se však spíše na to, jak financovat jedna druhou a vytvářejí systém obchodovatelných cenných papírů, než aby podporovaly skutečný byznys."
Adaptace na pokrizovou situaci
To působí na psychiku lidí. A nejen těch, kteří přímo ztratí práci, ale i jejich rodin. Reich, Soros a další tvrdí, že ohrožené skupiny lidí budou mít tendenci volit "populistické demagogy", nehledě na křídlo politického spektra.
Odborníci se také obávají přetahování se Spojených států s Čínou, které způsobí nárůst protekcionismu. Stejně tak americkou veřejnost rozděluje reforma zdravotnictví nebo financování školství.
Existují i záblesky naděje. Oslabující dolar a vysoká produktivita z minulosti by se nakonec mohly ukázat záchranou pro americkou průmyslovou výrobu. Nariman Behravesh, hlavní ekonom společnosti Global Insight, věří, že americký export vzroste v letech 2010 až 2013 o 11 procent. Například v Německu se ve stejném období počítá pouze se sedmiprocentním růstem.
Krize se do přemýšlení lidí zapíše v každém případě, bez ohledu na úroveň příštího růstu. Zaměstnanci by mohli například preferovat státní sféru před soukromou, která bude ohroženější. Je pravděpodobné, že obava z dalšího propadu může současnou generaci vést k větší empatii a uvědomění si toho, že některé věci vypadají příliš dobře na to, aby se jim dalo věřit - například "subprime" deriváty.
Připraveno ve spolupráci s Investičním webem (investicniweb.cz)
Foto: Jan Schejbal, ČTK/AP, Reuters
