Finanční gramotnost
Naučte děti rozumět penězům

Čím dříve děti pochopí, že věci se nezískávají pouze mávnutím karty a že peníze z bankomatu mají svůj původ, tím lépe. Je na dospělých jim odkrýt podstatu světa financí a naučit je s penězi správně zacházet a hospodařit. Děti jsou učenlivé a postupně dokáží vnímat, jak s penězi jejich rodiče nakládají. Mohou tak získat mnoho dobrých, ale i špatných návyků. Často proto finanční návyky osvojené v dětství praktikujeme i v dospělosti.

Není stanovena přesná věková hranice, kdy s výukou začít. Vhodné je však děti vzdělávat již od útlého věku. V první řadě je potřeba ratolestem vysvětlit, k čemu vlastně peníze slouží a jak se s nimi zachází. "Není třeba potomky seznamovat se všemi finančními nástrahami, se kterými dospělí potýkají, avšak doporučuji s nimi o principech zacházení s penězi mluvit otevřeně. V dětství získané návyky nás pak doprovází celý život," uvádí Martina Lambert z MONETA Money Bank.

Důležitou součástí finanční nauky je naučit dítě rozlišovat mezi "chci" a "potřebuji". Musí pochopit, že není v silách rodičů ani nikoho jiného dát mu vše, co vidí. S tím souvisí pochopení informace, že počet peněz není neomezený. Malé děti zkrátka nemají tušení, kde se peníze berou. Je na rodičích vysvětlit jim, že k jejich získání je potřeba vyvinout nějaké úsilí. "Na našich přednáškách se setkáváme s názory malých dětí, že se peníze berou z bankomatu. Už je přehlížen fakt, že maminka s tatínkem chodí do práce právě za účelem vydělávání peněz. Společně se spořením a informací, proč chodí rodiče do práce, se v dětech utváří pojem o hodnotě peněz," vysvětluje Josef Janoušek z Centra služeb finanční gramotnosti, o.s.

Škola hrou

Děti se nejlépe učí názornou ukázkou, která pro ně navíc představuje zábavnou aktivitu. Využijte her obsahujících dětské peníze a zahrajte si na prodavače. "S dětmi hrajeme na přednáškách hru kolik co stojí. Jedná se o fiktivní nákup a společně zjišťujeme ceny potravin a spotřebního zboží," říká Janoušek. Prodávat můžete cokoli - bonbony, ovoce, hračky. Praktickým příkladem jim snadno vysvětlíte hodnotu peněz. Ukažte jim, že například jedno autíčko má menší hodnotu než dvě. Rozlišovat a porovnávat můžete také jejich velikost a funkce. Takové auto na dálkové ovládání bude jistě dražší než to, které samo nejezdí, přestože je stejně velké.

Naučte děti šetřit

"Nejlepší pomůcka pro šetření s dětmi jsou obálky nebo prasátka," uvádí Janoušek. Proberte s ratolestí jeho přání, vysvětlete, proč by si měl peníze šetřit a motivujte ho k tomu. Až jich bude mít dost, může si koupit, co si bude přát a zbylou částku si v kasičce ponechá na budoucí přání. Odkládat peníze můžete také společně s tím, že rodiče také musí na dražší hračku nejdříve našetřit. "Poté je vhodné nákup realizovat společně. Jedná se drobnost, kterou rodiče často dělají automaticky, ale z tohoto procesu vynechávají právě dítě, a to je škoda. Dítě tímto zjistí, že je normální si na něco spořit," vysvětluje Janoušek a dodává, že z jeho pohledu je nejdůležitější naučit děti tvorbě rezerv. Dejte ratolesti šanci si nějakou kačku i vydělat, například úklidem pokojíčku nebo drobnou pomocí v domácnosti. Počítáním úspor v kasičce si navíc procvičí počty a získá informaci, kolik mu ještě k dosažení vytyčeného cíle zbývá.

Podstata kapesného

Kapesné je skvělou učební metodou, která by ale měla podléhat jistým pravidlům. Důležitá je pravidelnost, domluvte si termín obdržení kapesného, které v podstatě simuluje výplatu. "U mladších dětí, které ještě nemají zkušenost s hospodařením s ohraničenou částkou peněz, je vhodné zvolit kratší časové období a postupem času jej navyšovat," radí Martina Lambert z MONETA Money Bank. Zanedlouho se dítě naučí své výdaje plánovat. Pokud máte doma školáka, který si z kapesného hradí nutné výdaje, jako je například svačina ve škole, platí, že částka kapesného by měla být vždy o něco vyšší, aby měl možnost si něco málo našetřit. U kapesného sloužícího čistě k financování zábavy naučte dítě, aby si automaticky nějakou částku odkládalo stranou. V obou případech mu dejte příležitost si nějakou tu kačku si vydělat, například menší pomocí v domácnosti nebo uklizením pokojíčku. Jednoduchou formou můžete praktikovat i půjčku a její splacení. Nabyté vědomosti jistě ocení v pozdějším věku.