Bundestag, dolní komora německého parlamentu, schválil v klíčovém hlasování rozšíření působnosti Evropského fondu finanční stability (EFSF). V reakci na tento krok posiluje euro k většině hlavních měn. Evropské akcie balancují mezi zisky a ztrátami, americké futures rostou a daří se i řeckým dluhopisům.
Pro hlasovalo 523 zákonodárců, proti jich bylo 85, a tři se hlasování nezúčastnili. Celkem 10 zákonodárců z CDU a koaliční FDP hlasovalo proti, po jednom se zdrželo. Souhlas zákonodárců znamená, že německé garance stoupnou z dosavadních 123 miliard eur na 211 miliard eur.
Podle průzkumu agentury Bloomberg i tak tři čtvrtiny investorů oslovených agenturou očekávají, že ekonomika eurozóny příští rok spadne do recese. Starosti okolo možného bankrotu Řecka stáhly akcie a komodity do největšího čtvrtletního propadu od roku 2009.
"Trhy jsou opatrně optimistické, ale problémy eura jsou daleko od vyřešení. Lidé si ale nacházejí zpátky cestu k riziku," tvrdí Marc Chandler, vedoucí měnových strategií v Brown Brothers Harriman z New Yorku.
Na výsledku německého hlasování by mohly vydělat především bankovní tituly, které v očekávání tohoto scénáře od začátku týdne rostou.
"Německá vyjádření o eurozóně začínají být trochu více pozitivní, což snižuje riziko chaotického rozpadu, říká Adrian Schmidt, měnový stratég z Lloyds Bank v Londýně. "To značí obrat v předsudcích proti euru," dodává s tím, že by euro na konci roku opět mohlo zamířit k hodnotám 1,4 vůči americkému dolaru.
Ze 17 členů eurozóny se již vedle Německa pro rozšíření efektivity vyslovilo deset zemí. Těmi jsou Belgie, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Slovinsko a jako poslední dalo zelenou zvýšení zdrojů fondu tuto středu také Finsko. Ještě dnes bude hlasovat také Estonsko, v pátek by se k této otázce mělo vyslovit i Rakousko. Na říjen si hlasování nechala skupina zemí zahrnující Kypr, Maltu, Nizozemí a Slovensko.
Eurozóna na červencovém mimořádném zasedání přijala soubor opatření, která by měla zabránit rozšíření dluhové krize. Mezi ně patřilo i zvýšení působnosti EFSF, který by měl nově nakupovat dluhopisy zemí v potížích na sekundárním trhu či poskytovat úvěrové linky. EFSF by měl ukončit svoji činnost v polovině roku 2013, kdy ho nahradí Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
